S překotnou autoterapeutickou mnohomluvností vypráví autor,
podepsán iniciálami S.d.Ch., o svém rozervaném životním příběhu,
své tvorbě v mnoha uměleckých odvětvích a svých neklidných vztazích
s celým světem. K druhému vydání autor připsal následující text:
Před deseti lety jsem si poznamenal: Dnes už mohu svou Studenou
vlnu vydat. Přešla. Už jsem se vrátil ze strojovny zoufalství a
nenávisti a už se tam nepotřebuji vracet. Studená vlna už není můj
život, už je to pouhý příběh mé představy o něm, napsaný z hloubky
poetické skepse jako naprostý plagiát mrtvého Rakušana… To je
úsměvné. Z dnešní perspektivy působí Studená vlna jako poetickým
světlem prozářený dokument svobodných a přívětivých časů napsaný ve
šťastné hodince a svázaný s mým životem poutem své průzračné
autenticity. Doba rozhodně pokročila, říká Haškovo monstrum
přítomné chvíle při obhlídce cely, a my mu můžeme porozumět pouze v
ironickém smyslu, že svět současný není ničím jiným, než byl ten
minulý. Vnímá-li ho dnes naše vědomí jako hrnec hrůz, na jehož
nadskakující pokličce sedí menšina těch šťastnějších zatížených
vinou, je namístě si připomenout, že tuto představu také stvořilo.
Dojem pokroku, který při výkladu reality máme, způsobuje totiž
všechno možné (možnosti losuje papoušek na střídačku s algoritmem),
takže třeba i bezděčný komplot ze řetězu utržených médií a
internetem pomatených hlav intelektuální a umělecké fronty,
poplašených zbabělců zralých na prášky a blázinec. Tím chci říct,
že Studená vlna může vyjít podruhé, neboť se její předpoklady
musely naplnit. S.d.Ch., Čtyřkoly, 27.4. 2022
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...