Cejch je nedatovaným deníkovým záznamem dívky Dagny, která se po
rozpuštění divadelní skupiny neklidně potuluje německými městy a
obstarává si živobytí všemožnými způsoby: jako občasná prostitutka,
podomní obchodnice s ozónovými tabletami, animírka v nočním lokále,
kabaretiérka či šantánová tanečnice. Její radikální a
sebedestruktivní upřímnost ve snaze uchovat si vnitřní čistotu se
snoubí s místy až dětskou naivitou a bezbřehou dobrotou, s níž se
hrdinka vztahuje k nevybíravým nárokům okolního světa. Explicitně
či jen v náznacích tu jsou zobrazena veškerá dramata ženy jako
objektu cizí volby. Ve své době byla kniha přirovnávána k
Hamsunovým a Dostojevského románům, z jiné perspektivy pak k
Augustinovým a Rousseauovým Vyznáním. Z dnešního pohledu může být
zdánlivě pasivní promluva vypravěčky rovněž vnímána jako anticipace
écriture féminine, čímž předjímá pokusy o dekonstrukci
objektivizující řeči o ženě, rozvíjenou teoretičkami jako Luce
Irigaray a Hélene Cixous. Také v tomto ohledu se román čte jako
strhující svědectví o strastiplném životě, které neztratilo nic ze
své aktuálnosti. Emmy Hennings (1885–1948) je známa především jako
básnířka, herečka a dadaistická performerka curyšského Cabaretu
Voltaire, který spolu se svým mužem Hugem Ballem v roce 1916
založila. Méně známé donedávna byly její autobiograficky laděné
romány Vězení (Gefängnis, 1919) a Cejch (Das Brandmal, 1920), v
nichž zpracovává své bezprostřední zkušenosti se životem na okraji
společnosti.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...