Roku 1973 vpadl do převážně hispánského sboru latinskoamerických
autorů nový nepřeslechnutelný hlas v portugalštině: román Avalovara
Brazilce Osmana Linse záhy dosáhl zasloužené proslulosti
přinejmenším ve světě nesvázaném pokryteckým puritánstvím
autoritativních režimů. Příběh milostného vztahu jednoho muže a
postupně tří žen je také příběhem hledání vyššího smyslu a
vesmírného řádu bytí v rozpětí mezi Jižní Amerikou a starým
kontinentem s jeho kulturou, především je to však úchvatný zpěv
lásky jako naděje na obrodu světa v čase nesvobody. Přiznaně
geometrická konstruovanost románové formy dává v nejvypjatějších
momentech tvar jazykovému magmatu, které se řine s nezadržitelnou
silou čerstvě tvořených slov, odpovídajících mocné neúprosnosti
milostné touhy a jejího naplnění. Osman Lins vytvořil otevřený
jazyk tělesné lásky s až mystickým dosahem, jazyk, jaký tu ještě
nebyl a který nezná nečistá slova ani situace, protože všechny jsou
v neméně milostném řádu tvorby povýšeny na úroveň poezie v
působivých básnických obrazech a z Avalovary v tomto ohledu činí
novodobou obdobu Písně písní. Jeden z velikánů brazilské literatury
minulého století Osman Lins (1924–1978) je v češtině zatím přítomen
jen prózou Retábl svaté Joany Caroliny (1966) ve svazku Pět
brazilských novel (1982). Po mezinárodním úspěchu Avalovary stihl
do své předčasné smrti vydat ještě román Královna řeckých žalářů
(1976).
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...