Předkládaná kniha se snaží odpovědět na otázku, co je to filosofie
(i když to může znít překvapivě, jedná se o jeden z nejhůře
uchopitelných filosofických problémů, neboť víceméně každý filosof
chápe filosofii jinak než ostatní). Zároveň s tím však probíhá
mnohem zásadnější zkoumání týkající se toho, kdo jsme a jaké je
naše místo v dnešním vědecko-technickém světě. Nejedná se ovšem o
dvě oddělená zkoumání, neboť odpovídat na otázku, co to je
filosofie, neznamená vposled nic jiného než objasňovat, kdo jsem
(jakožto ti, kteří filosofují). I proto je filosofie spíš
praktickým postojem než teoretickou disciplínou či vědou. Jak se
ukazuje, filosofie je primárně porozuměním lidské situaci, přičemž
lze rozlišit tři základní typy lidské situace (jedná se vlastně o
tři základní modality lidské existence): archaický, evropský a
dnešní vědecko-technický typ. Zatímco archaický typ lidské situace
je charakterizován nejistotou a labilitou lidského postavení,
evropský typ se zakládá na imateriálnu, které vytvořil Platón a
které jako něco absolutního umožnilo překonat archaickou nejistotu.
Dnešní typ lidské situace je zase utvářen vědou a technikou, které
jsou tak nejenom důležitou součástí našeho sebe-porozumění, ale
rovněž bytí. Pochopit roli a povahu vědy a techniky se proto jeví
jako klíčový úkol současné filosofie.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...