První světová válka je poměrně dávnou historickou událostí, jejíž
pamětníci již nežijí. O jejím průběhu bylo napsáno hodně knih,
včetně pamětí jejích přímých účastníků. Protože Češi v ní bojovali
v řadách poražené rakouské-uherské armády, je pro nás o to
zajímavější příběh Československých legií. Legie se formovaly z
vojáků přeběhnuvších na stranu protivníka v Rusku, Francii nebo v
Itálii. Nejznámější je historie legionářů v Rusku, protože po
bolševické revoluci v roce 1917 a uzavření separátního míru Ruska s
Německem se zapojili do občanské války na straně „bělogvardějců“.
Rudá armáda je spolu s „bílými“ postupně vytlačila na Dálný východ.
Z Vladivostoku se pak dostali domů lodí a celá tato odysea trvala
až do roku 1920. Také historie čs. legionářů v Rusku je dobře
popsaná a zdálo by se, že už k ní není co dodat. Pak ale rodina
jednoho českého legionáře objeví autentický rukopisný deník, který
nebyl ještě nikdy publikován. Jak se ukázalo, je to čtivý příběh z
této doby. Nepřináší sice žádná nová historická fakta, ale je cenný
osobním pohledem na tehdejší události. Poměrně překvapivá je
autorova informovanost o tehdejších událostech ve světě, které měly
vliv na osud legií. Zápisky jsou psány vesměs strohým deníkovým
stylem, ale místy se autor rozepisuje a text je stylisticky
zajímavý. Pro jeho vydání tak stačily jen skutečně drobné úpravy.
Zachovány byly i archaické výrazy a obraty, které zdůrazňují jeho
autentičnost. Osudy legionáře Josefa Zimy jsou zajímavým příběhem
člověka, který strávil šest let ve světové válce a občanské válce a
jako voják prošel velký kus světa. Může být příspěvkem k
nastávajícímu 100. výročí začátku první světové války.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...