Komentář zákona o státním zastupitelství (zákon č. 283/1993 Sb.),
který je odrazem deseti let nové praxe za dobu, kdy byl publikován
zatím poslední komentář tohoto druhu, je dílem autorů JUDr. Jana
Laty, Ph.D., Mgr. Jiřího Pavlíka a JUDr. Jany Zezulové, Ph.D.
Komentář zachycuje nejen změny v zákoně, který byl několikrát
novelizován, ale navíc se zaměřuje i na významně se rozvíjející
judikaturu vrcholných soudů k problematice veřejné žaloby, a to
včetně soudu kárného. Dále uvádí i interní normotvorbu státního
zastupitelství (pokyny obecné povahy, výkladová stanoviska, dohody
vedoucích státních zástupců apod.), které mají pro interpretaci
zákona rovněž nemalý význam. Ke komentáři jsou připojeny i tři
důležité přílohy, a to etický kodex státního zástupce z roku 2019
(a komentář k němu), dále dohoda o výběru a kariérním postupu
státních zástupců z roku 2018 a v neposlední řadě Doporučení Rady
Evropy o úloze veřejné žaloby v systému trestní justice z roku 2000
a tzv. Římskou chartu, tedy stanovisko č. 9 (2014) poradního výboru
evropských prokurátorů pro výbor ministrů Rady Evropy o evropských
normách a zásadách týkajících se veřejných žalobců, jež tvoří
významný celoevropský referenční rámec. Publikace je určená nejen
státním zástupcům, právním čekatelům, asistentům státních zástupců
a (všem pěti) vyšším úředníkům státního zastupitelství, ale i
dalším právním profesionálům, zejména soudcům a advokátům, a v
neposlední řadě všem, kteří (ať už dobrovolně či nedobrovolně)
budou mít s veřejnou žalobou co do činění. Právní stav komentáře je
k 1. 3. 2020.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...