V souhrnu přináší sbírka výpověď o tom, jak může vypadat duchovní
vývoj člověka "západu", jenž se nevyčleňuje ze společnosti a
usiluje o duchovní realizaci. V řadě textů se tak objevují myšlenky
pomíjivosti, smrti, přírody, otcovství či právě mystické
zkušenosti. Do tohoto směřování se do značné míry promítá duchovní
odkaz fotografa a "patriarchy českého buddhismu" Františka
Drtikola, k jehož následovníkům autor patří.
Jen tlumočit, citovat, jen výřez letokruhu ze stromu života, jen
jedno zrcátko, střep, který se snaží odrážet paprsky slunce a to i
se stíny, jež do něho padají cestou. (z básně Věci)
Michal Štěpánek /1984/ si vymezil tematické podloží této své
prvotiny už v pointě čelné básně sbírky: „…chtěl bych poznat boha.
Sílu, která to tady řídí…, ale jak si s ním promluvím, když se
nedomluvím ani sám se sebou…“ Filozoficky tedy můžeme kompozici
jednotlivých textů „Svítání“ a řazení jejich oddílů (autor je
předkládá ve vzestupné dataci) definovat jako dokladovou ilustraci
jednoho ontologického procesu – vědomě motivované prorůstání
mnohotvářným „jsoucnem“ v pocitově rozjitřené duchovní i smyslové
percepci. Spodní úvahový proud většiny básní vede tudíž tokem
zdůvěrněného vnitřního dialogu, přičemž básníkovo alter ego je
zástupně ztotožněno se čtenářem, jemuž se toto vše předkládá ve
formě právě se odbývající psychické nebo fyzické události, kterou
nelze ponechat bez povšimnutí.
Použito z doslovu Mirka Kováříka
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...