Málokterý ze současných polských básníků se těší u čtenářů i
odborné kritiky tak svornému a příznivému přijetí jako Eugeniusz
Tkaczyszyn-Dycki. Přitom takřka všichni komentátoři se shodují na
tom, že básníkovo dílo prakticky nemá cézury, že se jen velmi málo
vyvíjí, jako by autor neustále pokračoval v psaní jediného
básnického pásma. Básně jsou v drtivé většině případů členěné do
čtyřveršových strof a zpravidla označeny pouze římskými čísly
(tituly jen zřídka), prolínají jimi témata smrti a smrtelnosti,
pouti a pocitu bezprizornosti, motivy choroby (především
schizofrenie), víry a její krize, tělesnosti a homosexuální
erotiky. Pro zvláštní spojení silné autobiografičnosti a
všudypřítomného pocitu nepatřičnosti a nezařaditelnosti se v
polském prostředí vžil termín „alienace“. Postihuje nejen uvedené
tematické okruhy, ale také zcizení v širším smyslu, tedy kulturní i
jazykové (kontaminace slovní zásoby i větosloví barokní polštiny na
jedné straně a dnešní, často hovorové a vulgární vrstvy jazyka na
straně druhé).
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...