Ještě dnes více než 30 let po svržení komunistické diktatury v
tehdejším Československu nalezneme v Praze ulici oslavující teror
jedné z prvních evropských socialistických diktatur, která
inspirovala nejen Karla Marxe, ale i Vladimira Iljiče Lenina k
ospravedlňování brutálního teroru ve jménu proletariátu. Jedná se o
ulici Komunardů. Je to již víc jak 150 let od povstání
francouzského hnutí komunardů, kteří svým brutálním barbarským
terorem a vražděním v ulicích Paříže předznamenali hrůzy
komunistických genocid 20. století. Komunardi byli příslušníci
revoluční diktatury v Paříži roku 1871 (jednalo se o revoluční
povstání po porážce Francie ve válce s německými státy v roce
1870), kteří se proslavili nejen brutálním terorem, ale i snahou
zavést socialistický režim v Paříži (mezi pozitivními návrhy na
zlepšení podmínek života obyčejných lidí byly i čistě socialistické
návrhy včetně omezení lidských práv ve jménu zájmu většiny), a po
své krátké vládě nad Paříží byli komunardi v odvetě za svou
brutalitu a vraždění hromadně popravováni a část byla odeslána na
nucené práce. Již krátce po událostech roku 1871 bylo hnutí a vláda
komunardů mytizovány, jejich zločiny byly bagatelizovány či rovnou
popírány a dnes jsou mnohá místa s nimi spojená místy uctívání
moderních západoevropských socialistických hnutí. Jak příznačné
přitom je, že samotný vůdce ruských bolševiků Lenin označil za
největší chybu komunardů, že byli málo brutální a jejich teror byl
nedostatečný. Proto i samotní ruští bolševici a jejich evropští i
neevropští komunističtí partneři se během 20. století řídili
nepsaným heslem, že raději více teroru a brutality než méně.
Komunardi z Paříže roku 1871 se tak stali ideovými předchůdci
komunistických vyhlazovacích táborů od Evropy po Asii.
Je ťažké nájsť samého seba a na svete je naozaj množstvo ľudí,
ktorí to nikdy nedokážu. Ally d'Apliese sa však rozhodne, že si
nenechá utiecť život pomedzi prsty. Je rozhodnutá zistiť, kým je, a
tak nasmeruje svoju cestu k mrazivému severu, dostala totiž
indíciu, aby jej hľadanie išlo ľahšie. Tou indíciou je životopis
nórskeho hudobného skladateľa, ktorý žil v 19. storočí. Po príchode
do Nórska ju okúzli hudobný svet, ktorý je s jej životom spojený
viac, ako doteraz tušila. Jej osud sa však začne rozmotávať až
vtedy, keď narazí na Annu Ladvik, nie príliš slávnu speváčku, ktorá
vystúpila v prvom predstavení Griegovej legendárnej hudby na motívy
Ibsenovho Peera Gynta. Až vďaka nej začne Ally rozumieť tomu, kým
vlastne je.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...