Polodokumentární román Leonida Gabyševa "Odljan neboli Vzduch
svobody" vyšel v Rusku na pomezí 80. a 90. let a vzbudil obrovskou
pozornost. Autor zde popisuje poměry v ruských dětských
kriminálech, které na vlastní kůži zažil. Kniha je plná
autentických emocí a poodkrývá zločinnost totalitního státního
zřízení. Byla přeložena a vydána v mnoha evropských zemích i ve
Spojených státech. V samotném Rusku byla jednou z prvních vlaštovek
tzv. nové ruské literatury, jejíž prostřednictvím autoři usilují o
demokratizaci společnosti. Samotnému Gabyševovi přinesla mnohá
ocenění. Zde citace z textu žurnalisty a spisovatele Jana Petránka:
"Hledáním pravdy o minulosti a analýzou faktů o mocenské
zvrácenosti se společnost významně brání proti recidivám zla.
Leonid Gabyšev svou knihou k tomu velice účinně přispívá. Lze říci,
že žádný čtenář po jeho přečtení neunikne celé vlně morálních
závratí se sebezpytujícím pohledem a závěrem "nelze lhostejně stát
mimo nebo nad touto minulostí - pokud ano, tak přestanu být
člověkem. Tak silná je Gabyševova práce." Leonid Gabyšev se narodil
19. července 1952 v západosibiřském Omsku v rodině profesionálního
vojáka, který později pracoval jako policejní důstojník a velitel
jednoho z venkovských oddělení obávané sovětské milice. V roce 1977
ukončil studium na stavební průmyslovce ve Volgogradu. Gabyšev je
klasický autor jedné knihy, což je právě Odljan neboli Vzduch
svobody. Popisuje v ní vlastní často hrůzné zážitky ze sovětského
vězení pro nezletilce. Jedna z charakteristik geneze Gabyševovy
rodiny je velmi lapidární, ale vypovídá o mnohém: děd rolník, otec
policajt, syn kriminálník. Odljan Gabyševa okamžitě proslavil už po
perestrojkovém časopiseckém vydání ve slavném literárním měsíčníku
Novyj mir (č. 6-7/1989). V následujím roce román vydalo i
nakladatelství Molodaja gvardija. Později Gabyšev publikoval také
své deníky a sborník povídek. Poslední opravdu novou knihu však
vydává v roce 1994 a od té doby víceméně mlčí. V roce 1990 se stal
členem tehdejšího Svazu spisovatelů SSSR. Podle posledních
dosažitelných informací žije ve Volgogradu. Na literárním a
společenském dění své země se však nepodílí.
Nedokončené príbehy Númenoru a Stredozeme sú súborom príbehov,
ktoré pokrývajú celé časové pásmo od prehistorických Starých časov
Stredozeme, detailne opisovaných v Silmarillione, až po Vojnu o
Prsteň, ktorou vrcholí trilógia Pán prsteňov. Netvoria ucelený
dejový prúd, ale ponúkajú čitateľovi ojedinelú možnosť zoznámiť sa
s neskoršími či podrobnejšími verziami príbehov, s ktorými sa už
stretol v predchádzajúcich knihách, nahliadnuť do procesu
Tolkienovej tvorby a znalosť už známych dejov obohatiť o doposiaľ
nepublikované úryvky a zlomky rozprávania. Obsiahly zväzok z
autorovej pozostalosti usporiadal a komentárom a poznámkami doplnil
Tolkienov syn Christopher, ktorý je aj autorom bohatého
informatívneho registra. Z tvorby J.R.R. Tolkiena postupne vyšlo
viacero titulov, ktoré sú samostatné a nie je nutné čítať ich po
poradí, okrem titulu Hobit, na ktorý nadväzuje trilógia Pán
prsteňov: 1. The Hobbit (originál vyšiel v roku 1937; v slovenčine
Hobit) 2. The Lord of the Rings (originál vyšiel v roku 1954 – 55;
v slovenčine Pán prsteňov) 3.The Silmarillion (originál vyšiel z
pozostalosti v roku 1977; v slovenčine Silmarillion) 4. The History
of Middle-earth (doslova „História Stredozeme“) alebo Unfinished
Tales (doslova Nedokončené príbehy) ( originál vyšiel z
pozostalosti) 5. The Children Of Húrin (originál vyšiel z
pozostalosti v roku 2007; v slovenčine Húrinove deti)
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...