Polodokumentární román Leonida Gabyševa "Odljan neboli Vzduch
svobody" vyšel v Rusku na pomezí 80. a 90. let a vzbudil obrovskou
pozornost. Autor zde popisuje poměry v ruských dětských
kriminálech, které na vlastní kůži zažil. Kniha je plná
autentických emocí a poodkrývá zločinnost totalitního státního
zřízení. Byla přeložena a vydána v mnoha evropských zemích i ve
Spojených státech. V samotném Rusku byla jednou z prvních vlaštovek
tzv. nové ruské literatury, jejíž prostřednictvím autoři usilují o
demokratizaci společnosti. Samotnému Gabyševovi přinesla mnohá
ocenění. Zde citace z textu žurnalisty a spisovatele Jana Petránka:
"Hledáním pravdy o minulosti a analýzou faktů o mocenské
zvrácenosti se společnost významně brání proti recidivám zla.
Leonid Gabyšev svou knihou k tomu velice účinně přispívá. Lze říci,
že žádný čtenář po jeho přečtení neunikne celé vlně morálních
závratí se sebezpytujícím pohledem a závěrem "nelze lhostejně stát
mimo nebo nad touto minulostí - pokud ano, tak přestanu být
člověkem. Tak silná je Gabyševova práce." Leonid Gabyšev se narodil
19. července 1952 v západosibiřském Omsku v rodině profesionálního
vojáka, který později pracoval jako policejní důstojník a velitel
jednoho z venkovských oddělení obávané sovětské milice. V roce 1977
ukončil studium na stavební průmyslovce ve Volgogradu. Gabyšev je
klasický autor jedné knihy, což je právě Odljan neboli Vzduch
svobody. Popisuje v ní vlastní často hrůzné zážitky ze sovětského
vězení pro nezletilce. Jedna z charakteristik geneze Gabyševovy
rodiny je velmi lapidární, ale vypovídá o mnohém: děd rolník, otec
policajt, syn kriminálník. Odljan Gabyševa okamžitě proslavil už po
perestrojkovém časopiseckém vydání ve slavném literárním měsíčníku
Novyj mir (č. 6-7/1989). V následujím roce román vydalo i
nakladatelství Molodaja gvardija. Později Gabyšev publikoval také
své deníky a sborník povídek. Poslední opravdu novou knihu však
vydává v roce 1994 a od té doby víceméně mlčí. V roce 1990 se stal
členem tehdejšího Svazu spisovatelů SSSR. Podle posledních
dosažitelných informací žije ve Volgogradu. Na literárním a
společenském dění své země se však nepodílí.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...