Filozofické učení mudrce Lao-c’ je podle některých pramenů staré
přibližně dva a půl tisíce let a bývá pokládáno za málo
srozumitelné nebo neaktuální. Květoslav Minařík však Lao-c’ pokládá
za mudrce, který popisuje svět a upozorňuje na to, co jej dělá
špatným nebo dobrým. Byly mu zřejmé vnitřní příčiny zla, jímž je
svět postihován, a věděl, že jen dobro a nesobeckost je může ze
světa odstranit. Své poselství tento staročínský mudrc adresuje
všem lidem. Květoslav Minařík jeho učení porozuměl přes hranice
věků a jiné civilizace i nedokonalého překladu proto, že sám dosáhl
souhlasných duchovních zkušeností. Díky tomu ve svých komentářích
činí prastaré učení Lao-c’ srozumitelným pro své současníky jako
vysoce aktuální výzvu. Mudrc je činný proto, že zjistil, že získal
tělo prostřednictvím skutků nebo činnosti. Tělo získané tímto
způsobem člověka zavazuje, aby byl činný. Neboť není-li činný, jeho
existence se octne v demoličních tlacích; projeví se duševní
úpadek, obtíže s tělem. A kdo dohlédne až za okamžik smrti, pozná,
že nečinnost je cesta k rozpadu individuality, jemuž není vystaven
nikdo, kdo je nezištně činný. Z tohoto poznání vyvěrá snaha mudrce
být intenzivně činný. Protože však poznává, že i činnost může být
zatemňující, je činný naprosto nesobecky, tj. pro činnost samu.
Taková činnost má úzký vztah k te, protože stejně jako zříkání se
světa zvýrazňuje tao. Proto mudrc činností tao dosahuje, kdežto
běžný člověk je ztrácí. Dosahovat tao je podmíněno přítomností te,
ztráta tao je podmíněna nepřítomností te, čili přítomností sobectví
v činnosti.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...