Jak jsem oklamal smrt, žiju posmrtný život a stavím Atlantidu

Román zkušeného autora má atraktivní „chytlavé“ téma – posmrtný život. Příběh je velmi srozumitelný. Mladý český vědec Adam Soyka, evoluční biolog a botanik, jako jediný pasažér přežije leteckou katastrofu v Peru a během léčení ho navštíví bývalý spolužák z devítiletky. Získá ho pro roli ve světě posmrtného života. Obsah je poněkud jiný než v obvyklých knížkách tohoto druhu. Nemá nic společného s ezoterikou. Vůbec neřeší problém, zda posmrtný život existuje či nikoliv a proč. Text rozhodně nesklouzává do tradičních modelů těchto příběhů ve fantazijním duchu, v němž se pohybují duchovní postavy s křídly, oděné v bílých kostýmech a naplňující biblické příběhy. Posmrtný život je v v tomto pojetí jako realita, je prezentován jako zcela realistická součást pokračování pozemského života, v němž rozhodují fyzikální zákony a jasná pravidla přírody, logiky a etiky, nikoliv nějaké duchovní vůle a víry. Pozemský život nekončí fyzickou smrtí jako zmáčknutím vypínače s přívodem elektrického proudu u lustru či lampy. Posmrtný život je výtečně organizovanou společností s manažerskými, vědeckými a etickými pravidly, jejímž mentorem je řecký filozof, aristokrat, učitel, myslitel a matematik Platón, vlastním jménem Aristoklés. Řídí svou úžasnou firmu nikoliv z nějaké jeskyně či aristokratického palácev Athénách, nýbrž z padesátipatrového mrakodrapu v Denveru na California Street, který se jmenuje Platon Institute. Jinými slovy - posmrtný život není žádný „božský úřad“ na oblacích. Ale perfektně řízená instituce s obrovským potenciálem špičkových odborníků, proti níž je NASA se Silicon Valey ušmudlanou dílničkou na provinčním předměstí. Platón, asi největší myslitel světových dějin v oboru společenských reforem a politických systémů, autor myšlenky, že státům by měli vládnout nikoliv volení zástupci jako v demokracii, ale mudrcové a největší mozky, byl jejich největším znalcem. Zřejmě byl i největším kritikem demokracie jako nedokonalého systému, jehož vývoj vždy skončí tragédií velké populace. Mladého vědce s jeho velkým vzděláním, syntetickým myšlením, morálními vlastnostmi a vysokou inteligencí si vybral k uskutečnění velkého snu. Prozradil mu, kde najde Atlantidu podle egyptských knih svého prastrýce Solóna, poskytl mu neomezené prostředky, techniku a mozky k průzkumu staré civilizace a k postavení nové Atlantidy na původním místě jako ideálního státu pro vyspělou lidskou komunitu. Pro tzv. krásnou literaturu je taková trilogie velkou výzvou.