Ilumináti nebo iluminismus, iluminátství (někdy se používá pravopis
s -ll- či český překlad osvícení, z latinského illuminatio –
osvícení) je označení pro mnoho skupin, současných i historických,
skutečných i fiktivních. Nej-častěji se jimi míní bavorští
Ilumináti, osvícená tajná společnost. Slovo „Ilumináti“ pochází z
latinského slova ’osvícení’, není divu, že si toto pojmenování
přivlastnilo více historických skupin, které spolu neměly příliš
společného. Často se tak stávalo proto, že skupiny vlastnily
gnostické texty nebo jiné tajné informace, které nebyly běžně
přístupné. Hnutí volnomyšlenkářů, kteří byli nejradikálnější odnoží
osvícenců a jejichž stoupenci byli označováni jako Ilumináti
(přestože sami sebe nazývali ’Hodnými dokonalosti’), bylo založeno
1. května 1776 na universitě v Ingolstadtu. Symbolem spolku se
stala sova římské bohyně moudrosti Minervy. Adam Weishaupt byl
filozofem a církevním advokátem. Měl být protipólem vůči dominanci
tamních jezuitů a intelektuální alternativou k zednářským a
rosekruciánským lóžím. Skupina byla též nazývána Řádem Iluminátů a
bavorskými Ilumináty. Roku 1777 se stal vládcem Bavorska Karel II.
Teodor. Byl stoupencem osvícenského absolutismu a v roce 1784 jeho
vláda zakázala všechny tajné společnosti včetně Iluminátů a
Svobodných zednářů. Adam Weishaupt své aktivity stáhl do ilegality.
Struktura Iluminátů se brzy rozpadla, ale za své existence patřilo
mezi jejich členy mnoho vlivných intelektuálů a pokrokových
politiků. Členové byli pravděpodobně získáváni především z řad
Zednářů a bývalých Zednářů, přesto není známo, že by toto bylo
Svobodnými zednáři podporováno. Skutečností zůstává, že členství
mezi Ilumináty nevyžadovalo na rozdíl od členství mezi Svobodnými
zednáři víru v Nejvyšší Bytost. Výsledkem bylo nepřiměřené
hromadění ateistů a agnostiků. Jejich převažující zastoupení vedle
široce humanistického a anti-církevního vyznání Iluminátů
koresponduje s mnohými obviněními proti ateismu vznesenými ohledně
údajného světového spiknutí, jehož by Ilumináti podle
konspiracionistických domněnek měli být stále součástí.
Harvardský ikonograf profesor Robert Langdon príde do
Guggenheimovho múzea moderného umenia v Bilbau, aby sa zúčastnil na
odhalení objavu, ktorý „naveky zmení tvár vedy“. Podujatie
usporiadal štyridsaťročný miliardár a futurista Edmond Kirsch,
ktorý sa vďaka svojim ohurujúcim ultramoderným vynálezom a odvážnym
predpovediam preslávil po celom svete. Kirsch, ktorý pred dvoma
desaťročiami patril k prvým Langdonovým študentom na Harvarde, sa
chystá zverejniť prelomový vedecký objav, ktorý zodpovie dve zo
základných otázok ľudskej existencie. Langdona a stovky hostí
uchváti originálna prezentácia, oveľa kontroverznejšia, ako Langdon
čakal. Dokonale zorganizovaný večer sa však v okamihu zmení na
chaos a hrozí, že Kirschov vzácny objav sa navždy stratí. Langdon
sa ocitne v bezprostrednom ohrození a musí z Bilbaa utiecť.
Sprevádza ho Ambra Vidalová, elegantná riaditeľka múzea, ktorá
Kirschovi pomohla provokatívny večer pripraviť. Vydajú sa do
Barcelony, aby našli záhadné heslo, ktorým odhalia Kirschovo
tajomstvo. Pri pátraní v temných vodách utajených dejín a
radikálneho náboženstva sa Langdon s Vidalovou musia skrývať pred
nepriateľom, ktorého všadeprítomná moc zjavne pramení v španielskom
kráľovskom paláci a ktorý sa nezastaví pred ničím, aby Edmonda
Kirscha umlčal. Na ceste vyznačenej moderným umením a tajuplnými
symbolmi odhalia Langdon a Vidalová stopy, ktoré ich nakoniec
dovedú až ku Kirschovmu nečakanému objavu... a šokujúcej pravde, čo
nám tak dlho unikala.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...