Být Židem po zkáze Gazy

Jak se mají Židé – a spolu s nimi všichni, kterým leží na srdci osud židovského národa a Izraele – postavit k tomu, co se stalo v Gaze? Jak se vyrovnat s pohledem na města srovnaná se zemí, na desetitisíce mrtvých a hladovějících, na zkázu, která se odehrála ve jménu „obrany“ a „bezpečí“ židovského státu? Peter Beinart, významný americký židovský novinář, politolog a komentátor, který se hlásí k tradici liberálního a eticky založeného judaismu, v této odvážné a provokativní knize pokládá otázky, které si mnozí netroufají ani vyslovit. Můžeme zůstat věrni základním hodnotám judaismu – spravedlnosti, úctě k životu a důstojnosti všech lidských bytostí – a zároveň omlouvat a ospravedlňovat válku, jež devastuje civilní obyvatelstvo? Co vlastně dnes znamená být Židem? Autor ukazuje, že současné židovské sebepojetí, postavené na desítky let vyprávěném příběhu, který Židy vyobrazuje výhradně jako oběti, je nadále neudržitelné. Tento příběh, který má historické opodstatnění, dnes definitivně ztratil svou legitimitu. Jak říká v doslovu ke knize Pavel Barša: „… Kvantita a intenzita násilí páchaného v Gaze po dva roky izraelskou armádou podkopala narativ o Židech jako jeho nevinných obětech a Palestincích jako jeho nositelích. Kdokoliv otevřel oči pro systematické zabíjení a mrzačení civilního obyvatelstva Gazy a její kulturní a profesionální elity (žurnalistů, lékařů, akademiků, spisovatelů), bourání náboženských, administrativních a školních budov a ničení infrastruktury, již nemůže nadále v izraelské armádě vidět pouhý nástroj nutné obrany proti věčné nenávisti k Židům. Z obránce oběti potenciální genocidy, do jehož role se nejpozději od šestidenní války usilovně stylizuje, se Izrael pod vedením krajně pravicové vlády zahrnující i fašisty stal pachatelem něčeho, co se s postupujícími měsíci začalo genocidě stále více samo podobat.“