Rozhovor s Danou Drábovou není jen povídáním o jaderné energii,
aktuálních rizicích a výhodách jejího využívání, o čtvrtstoletí
Atomové baby v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Přibližuje i politické zákulisí, které poznala při otevírání
Temelína a plánech na dostavbu Dukovan, angažmá v komunální
politice doma v Pyšelích či ruskou agresi na Ukrajině a její dopady
na obor jaderné bezpečnosti. Zejména je ale příležitostí k tomu,
hlouběji poznat veřejně známou osobnost v jiných kontextech a v
prostředí, které její osobnost a názory utváří, a jejím
prostřednictvím neformálně poznat obor, který má a bude mít dopad
na život každého z nás. Rozhovor vedli vědec a vysokoškolský
pedagog Jiří Plešek a environmentalista a redaktor Radek Štěpánek.
Dana Drábová (*3. 6. 1961 v Praze) pochází ze středočeských Pyšel,
kde celý život žije a od roku 2010 působí také jako místostarostka.
Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT,
později pokračovala doktorskému studiu v oboru jaderné inženýrství.
V letech 1985–1995 pracovala v Centru hygieny záření Institutu
hygieny a epidemiologie (později ve Státním zdravotním ústavu), kde
se zabývala ochranou před škodlivými účinky ionizujícího záření. Od
1. listopadu 1999 je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou
bezpečnost, v říjnu 2023 jí bylo předsednictví potvrzeno na další
pětileté období. 18. října roku 2016 se setkala s tibetským
duchovním vůdcem Dalajlámou. Ve stejném roce kandidovala v
krajských volbách do Středočeského kraje a byla zvolena krajskou
zastupitelkou, k 31. květnu následujícího roku se rozhodla
rezignovat kvůli neslučitelnosti politické funkce s funkcí vysoce
postavené státní úřednice. V říjnu 2013 převzala na liberecké
Technické univerzitě v Liberci čestný doktorát za propagaci vědy,
28. října 2014 jí český prezident Miloš Zeman udělil medaili Za
zásluhy I. stupně a v dubnu 2016 převzala na Vysoké škole báňské v
Ostravě další čestný doktorát. 3. 11. 2022 ji ministryně obrany
ocenila Záslužným křížem za mimořádné aktivity na podporu Ukrajiny
v jejím boji proti ruské invazi.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...