Porodní bába byla od nepaměti součástí místní kolektivní paměti –
byla vnímána jako inventář obce, podobně jako farář, učitel,
starosta; bábu potřeboval každý. Stála u biologického (vymanila
dítě z lůna matky) i sociálního zrození (držela ho při křtu, občas
byla kmotrou). Podílela se i na jiných úkonech, hrála důležitou
roli při přechodových rituálech: zrození, křtu, úvodu i smrti.
Přibližně v letech 1850–1950 se prohloubila profesionalizace
porodnické pomoci. Přešla od sousedské výpomoci k povolání, které
bylo třeba legislativně zakotvit: během sta let se porodní bába
změnila v porodní asistentku. Kniha sleduje změny legislativního
rámce, ohraničujícího život a činnost porodních babiček,
institucionalizaci babického vzdělání, analyzuje proměny vztahu
porodních bab a církve. Věnuje pozornost proměnlivě harmonickému a
disharmonickému vztahu porodních bab a lékařů a rovněž genderovým
stereotypům, které byly v tomto segmentu dějin vzhledem k porodní
asistentce nejvýraznější. Báby jsou představeny i jako profesní
skupina; lze sledovat, jak často a jakým způsobem porušovaly ve své
nelehké praxi zákon. Závěr knihy se věnuje postupnému
sebeuvědomování porodních asistentek, hledá odpověď na otázku, kdy
a jakým způsobem se začaly hlásit o svá práva, proč odmítaly
označení „bába“ a usilovaly o „důstojnější“ název „porodní
asistentka“.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...