Komiks provází otázka, jak a zda vůbec může Evropan proniknout do
učení zenu. Jednou z možných motivací je pro Frenka Meeuwsena snaha
překonat potřebu páchat násilí; jako chlapec se chtěl pomstít
spolužákovi ze třídy, který následně nešťastnou náhodou zemřel. I
když s jeho smrtí neměl nic společného, ještě dlouho ho mrtvý
spolužák pronásledoval ve snech. Vyloučení náhody a krutosti pomocí
ritualizace a odříkání může být jedním z lákadel zen buddhismu pro
západního člověka. Názorně to Frenk Meeuwsen ukazuje v dlouhé
sekvenci kreseb, v níž zkoumá rituál tradiční japonské lukostřelby.
Dochází k závěru, že většina evropských „hledačů“ osvícení v
Japonsku – jeho nevyjímaje – zůstává v zajetí vlastního egoismu a k
japonskému učení nedokáže přistoupit jinak než subjektivním,
zaujatým způsobem. Název knihy, Zen bez mistra, odkazuje k faktu,
že k meditaci je třeba hledat vlastní cestu. Autor si zen
buddhismus navzdory své fascinaci nijak neidealizuje. Naopak
poukazuje na temná období učení, kdy japonští mniši žehnali
letadlům pilotů kamikadze za druhé větové války, nebo kdy se
„osvícení“ mistři zenu hlásili k tehdejšímu diktátorskému režimu. V
současném Japonsku podle něj tradiční učení zen kultury téměř
vymizelo. Frenk Meeuwsen to vše zachycuje jednoduše černobílými,
realistickými obrazy, v nichž poučeně využívá různé komiksové
techniky: mění velikost panelů a perspektivu vyprávění, vykresluje
surreální světy snů nebo nechává postavy trápit obřími bloky
písmen. Kniha je rozdělená do krátkých kapitol, které se klikatí v
čase a dohromady tvoří netradiční vyprávění, jež je formálně
podobné zen buddhistickým textům – krátkým zastavením zdánlivě
nesmyslných „koánů“, hádanek zenových mistrů.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...