Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první
půli minulého století (a některé jedince možná děsí dosud), téma,
jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší
dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie.
Tuto mezeru velmi zdařile vyplňuje Václav Grubhoffer, který ve své
publikaci navazuje na svůj dosavadní výzkum a publikační činnost,
která se setkává s mimořádně kladným ohlasem.Autor se v existující
historiografické produkci velmi dobře orientuje, navíc má mimořádně
šťastnou ruku při výběru pramenů. Díky jejichpečlivé kritice a
originální interpretaci vznikla práce, která nesporně osloví jak
odbornou, tak laickou veřejnost, neboť čtenáře přesvědčí, že téma
zdánlivé smrti není jen tématem „vampýrské“ literatury, ale může
být i tématem solidního vědeckého výzkumu. Zdánlivá smrt je
bytostným tématem kulturní historie, protože jde spíše o
konstruovanou symbolickou představu než o sérii událostí
uchopitelných jako dějinná fakta. Představa pohřbení zaživa se v
18. i 19. století zjevně vynořuje, vytrácí a zase vrací, a proto i
strach z tohoto pohřbení je zakotven kdesi mezi individuální
psychologií a kolektivní společenskou pamětí. Je to strach před
něčím, co stojí na hranici doslovného a imaginárního. Vytvořit
komplexní vývojový příběh tématu zdánlivé smrti je proto možné jen
se schopností interdisciplinárního pohybu, zahrnujícího celé
spektrum materiálu od literárních děl či dobových záznamů přes
dějiny každodennosti až po dějiny lékařství. V českém kontextu má
téma zdánlivé smrti to štěstí, že si v osobě Václava Grubhoffera
našlo autora, který je takovéhoto pohybu napříč různorodými
disciplínami schopen.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...