Kniha plná tíživých obrazů, prostých vší dekorativnosti a
intelektuální hravosti. Příběh se obrací k mladým čtenářům, kteří
si ještě nestačili osvojit "zdravou" míru netečnosti a s ní
"vyvážený" pohled na svět, nutný pro hladké proplouvání životem.
Dává jim najevo, že jejich citlivost k různým podobám bolesti,
zoufalství, osamění a bídy je hodnota a ne slabost – a že jakákoli
úleva, která otupí jejich smysly, zbaví je zneklidňujících myšlenek
a tíži osobní odpovědnosti nahradí lehkostí vnější závislosti,
znamená vzdát se toho, co nás dělá lidmi. Worms a jeho plán "nové
přírody" je ztělesněním všech útěků z lidského údělu, jaké nabízejí
sekty, totalitní společenství a drogy všeho druhu. Příběh ukazuje,
že různá "generální řešení" a la Worms nás mohou zaujmout svou
vnímavostí k tíživým stránkám naší existence nebo uchvátit
charismatem svých tvůrců: ale v pozadí je vždy pustý podvod.
Úzkost, která prostupuje knihu, nepřerůstá do beznaděje díky
lidství jejích hrdinů, které prochází nástrahami příběhu bez
triumfů, ale také bez úhony. Autor se nesnaží dosáhnout děsivosti a
vynalézavé brutality klasických pohádek: svůj vzor vidí spíš v
naléhavé tísnivosti některých příběhů H. Ch. Andersena a O. Wilda,
kteří nezakrývali bídu a bezcitnost lidského světa a nehledali
útěšná rozuzlení "v zájmu" dětského čtenáře. Literárně se autor
necítí vázán rozšířenými představami o tom, jak se má mluvit k
dětem a čím lze upoutat jejich zájem. Je přesvědčen, že literární
vnímavost mladého čtenáře je mnohem bohatší a členitější než
materiál, který se mu dnes nabízí, a pokouší se odkrýt a zaměstnat
její nevyužité složky.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...