Dům postavený na určitém místě vstupuje s tímto místem do dialogu,
na němž se dům i místo podílejí stejnou měrou. Jelikož však každý z
nich hovoří svým vlastním jazykem, záleží na styčných bodech: oběma
je však společná jejich materiální a prostorová dimenze. Je
nasnadě, že především v této rovině bude probíhat komunikace mezi
nimi. Jde tedy o vazbu architektury k místu, o místo oslovené
osobním Ty, o architekturu vztahu. To jistě není žádné nové téma,
ale spíše všeobecně známý fakt architektury. Přesto však takový
fakt, o němž se musí každá generace architektů znovu přesvědčit.
Kniha Vztahy. O vazbě k místu v architektuře vyšla v německém
originálu poprvé v roce 1994 a stala se důležitým zdrojem poznání
historie architektury a stavby měst z perspektivy vztahu
architektonického díla a fyzického místa, architektury a
topografie. Téma fyzického prostředí architektury, chápané celostně
jako kulturní fenomén, je v digitální době stále více aktuální.
Kniha se těší stálému zájmu čtenářů a v roce 2014 vyšla po dvaceti
letech ve druhém doplněném a rozšířeném vydání, z nějž je pořízen
český překlad. Tomáš Valena patří k významným středoevropským
historikům architektury, v českém prostředí je známý zejména jako
znalec díla Josipa Plečnika. Nakladatelství Zlatý řez nyní
předkládá českým čtenářům jeho stěžejní teoretické dílo, jehož
tématem je vztah architektury a fyzického místa. Autor nejprve
zkoumá samotný pojem místa, poté uvažuje nad různými podobami genia
loci a konečně předkládá historický přehled dialogického vztahu
architektury k místu nejen v evropské tradici. Ukazuje, jak
přírodní a krajinné podmínky ovlivňují podobu architektonického
díla a jak architektura svým pozorným čtením místa pomáhá člověku
zabydlet se ve světě. Bohatě ilustrovaná kniha spojuje vysokou
odbornou náročnost se čtenářskou přitažlivostí.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...