Protivzdušná obrana Československa v počátečním období studené
války do roku 1961 Ostraha vzdušného prostoru od přízemních
výšek až po stratosféru, v každé denní i noční době a za jakýchkoli
povětrnostních podmínek, je výsostným právem každého suverénního
státu. Není to jednoduchý úkol ani v dnešní době, natož před
desítkami let. Československé stíhací letectvo PLOSÚ (do 1.11.1954)
i PVOS (od 2.11.1954) v úzké součinnosti s radiotechnickým vojskem
i s podporou frontového stíhacího letectva tento úkol sice plnilo v
mírové době, ale v podmínkách bipolárního rozdělení světa, na samé
hranici dvou znepřátelených mocenských bloků, po dobu téměř
čtyřiceti let. Navíc, přes všechny projevy různých státníků o
nutnosti mírového soužití, stále v očekávání dalšího možného
světového konfliktu, který by zřejmě lidskou civilizaci vrátil o
staletí zpět, pokud by ji nezničil vůbec. Zkusme se podívat
nezaujatě, bez nánosů ideologického balastu, co se skutečně dělo
kolem oné Vysoké modré zdi, očima pamětníků, přímých účastníků, i
ve světle dobových dokumentů, které konec konců také tvořili přímí
účastníci. Časový interval 1945-1961 je zvolen záměrně, od
poválečných počátků v podstatě nefunkční protivzdušné obrany
republiky, přes padesátá léta, kdy se po deset let hledal její
nejlepší organizační model, až po rok 1961, kdy bylo přijato
optimální schema PVOS, které zůstalo v platnosti do konce 80. let.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...