Osm esejů, které velký český básník a novinář Jiří Rulf těsně před
svou smrtí soustředil v této knížce, bylo napsáno v rozmezí dvaceti
let (1986–2006). A přesto tvoří pozoruhodně soudržný, výjimečný
celek, předkládající výsledky autorova přemítání o otázkách, které
ho neopouštěly vlastně celý život. Pronikly nezbytně i do jeho
poezie a prózy, nicméně právě v esejích se jimi Jiří Rulf zabýval
nejpřesněji a nejhlouběji. Jedná se o závažná témata smyslu
literatury a poezie, stejně jako o téma postavení básníka ve světě
a společnosti. A jen málokterá kniha může k této věci říci tolik,
co Rulfova útlá sbírka esejů.Básník, literární kritik a novinář
Jiří Rulf (1947–2007) vystudoval češtinu a dějepis na Filosofické
fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval v kulturní rubrice
Zemědělských novin (1985–1989) a poté vedl kulturní rubriku
Lidových novin. V letech 1991–1994 redigoval poezii v
nakladatelství Mladá fronta. Od roku 1994 pracoval v týdeníku
Reflex. Vlastním nákladem publikoval sbírky básní Poslední příběh
(1983), Dopis Vencovi (1985), pak už oficiálně Prospekt na
rozhlednu (1988), Dech vítězů (1992), Rádio Netopýr (1992),
Nebezpečné dny (1996), Maloměstské elegie (1999), Přebytečný rok
(2003), Navštěvovat želvu (2007), dvě knihy novinářských článků
Jací jsme (1997), Literáti (2002), autobigraficky laděnou novelu
Let chroustů (2003) a novelu Jmenuji se Offenbach aneb Sněžení
(2006). Za sbírku Maloměstské elegie mu nakladatelství Mladá fronta
udělilo svoji výroční cenu za rok 2000.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...