Valdice / Odsouzeni k neexistenci

a nájsť najvýhodnejšiu cenu za celú objednávku
Knihu Valdice / Odsouzeni k neexistenci aktuálne nie je možné zakúpiť v žiadnom z porovnávaných e-shopov...

Krátky popis
Jedním z páteřních témat knihy výtvarníka Jiřího Sozanského Valdice/ Odsouzeni k neexistenci je složité hledání vztahu – nebo spíše míjení – s lidmi, kteří prošli zkušeností politického věznění, a to zvláště v 50. letech. Po listopadu 1989 Jiří Sozanský jako jeden z mála výtvarníků své generace vstoupil do živého kontaktu s těmito lidmi, seskupenými tehdy již v Konfederaci politických vězňů (KPV). Své umění dal do služby připomínce jejich osudů – nejvýrazněji se tak stalo při realizaci památníku politickým vězňům, instalovaného před věznicí ve Valdicích v roce 2009. Kromě obrazové části, která v rozměrné knize zaujímá stěžejní místo a obsahuje nejen fotky Sozanského děl, ale i fotodokumentaci jejich vzniku, tu naleznete rovněž řadu osobních příběhů lidí, spjatých s valdickou věznicí, dokumenty a portréty dalších, faksimile osobní korespondence, rozsudků i soudních spisů. Do knihy přispěli také historik Petr Blažek a archivářka Alena Šimánková studií o tragických životních osudech náměstka generálního ředitele Národní banky československé a politického vězně Miloše Horny, který zemřel ve Valdicích v roce 1958. Byl pohřben na vězeňském hřbitově, který byl později zničen. Jeho ostatky – stejně jako v případě dalších zemřelých vězňů – nebyly až na výjimky doposud exhumovány. Literární historik Jan Wiendl publikoval v knize ukázku z rozhovoru se svým otcem Františkem Wiendlem, účastníkem druhého a třetího odboje. Deset let strávil v komunistických věznicích. Po roce 1989 se František Wiendl angažoval v KPV. Jan kalous přispěl předmluvou a studií o valdické věznici jako místo utrpení politických vězňů. Knihu výtvarníka Jiřího Sozanského společně vydaly Muzeum paměti XX. století a Symposion.
Výber kníh autora Jiří Sozanský

Zobraziť všetky knihy autora Jiří Sozanský
Naše tipy


Myšlienky k sebe samému
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy, a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou. Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca Aurelia.