Umění a jeho hodnoty - Tomáš Kulka

a nájsť najvýhodnejšiu cenu za celú objednávku
Knihu kúpite v 1 e-shope od 17,14 €

Ak sa vám po kliknutí na tlačidlo "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy vo vybranom e-shope, je potrebné vypnúť AdBlock vo vašom prehliadači pre našu stránku. Návod na vypnutie je napríklad na adrese https://www.sme.sk/dok/20466299/ako-vypnut-adblock-na-sme-sk-whitelist.

Umění a jeho hodnoty - Tomáš Kulka kúpite na Panta Rhei
Panta Rhei
17,14 €
Skladom (odoslanie ihneď)

Krátky popis
Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou? Kniha Tomáše Kulky Umění a jeho hodnoty: logika umělecké kritiky ukazuje, že takováto pojetí jsou značně zjednodušená. Autor zde navazuje na jeden z hlubokých problémů moderní filozofie, jehož rozpoznání nalezneme již v díle Davida Huma či Immanuela Kanta. Na jedné straně říkáme, že každému se líbí něco jiného a nemá smysl diskutovat o tom, kdo má pravdu, na straně druhé jsme schopni se navzájem přesvědčovat, že to či ono umělecké dílo je lepší než jiné. Má tedy toto naše konání přece jen nějakou logiku, nebo nemá? Jsou estetické soudy vůbec možné? Jinými slovy, jedná se o soudy, které se řídí nějakými pravidly? Tomáš Kulka přichází s původním řešením těchto tradičních problémů, čímž zároveň na obecnější rovině završuje svá předchozí zkoumání věnovaná vztahu umění a kýče a problematice uměleckého falza. Na pozadí jedné z hlavních současných diskusí v rámci angloamerické estetiky předkládá nejen odpovědi na výše uvedené otázky, nýbrž i přesvědčivá vysvětlení některých kontroverzí týkajících se hodnoty moderního i postmoderního umění či vztahu mezi uměním a vědou.
Vývoj ceny
Aktuálna Ø cena knihy Umění a jeho hodnoty - Tomáš Kulka je 15,95 €

Výber kníh autora Kulka Tomáš

Zobraziť všetky knihy autora Kulka Tomáš
Výber kníh vydavateľa Argo

Zobraziť všetky knihy vydavateľa Argo
Naše tipy


Húrinove deti
Zem ľudí obletela senzačná správa z ríše fantázie: Na svete je nová Tolkienova kniha! Prichádza legenda z Dávnoveku, odohrávajúca sa tisícky rokov pred udalosťami, ktoré sa opisujú v Pánovi Prsteňov. Húrinove deti sú jedným z troch „veľkých príbehov“ na ktorých Tolkien pracoval počas svojho celého života. Nikdy však nepredpokladal, že by toto dielo mohol dokončiť. Vďaka jeho synovi Christopherovi, ktorý spracoval mnoho konceptov a náčrtov, uzrel tento veľkolepý príbeh svetlo sveta. Kniha Húrinove deti je príťažlivo vyrozprávaný príbeh s mnohými dejovými zvratmi. Vystupujú v ňom elfovia, trpaslíci, božské sily, a aj celý rad nepriateľov, známych už z Pána Prsteňov. Húrin, pán z Dor-lóminu, vzdoruje Morgothovi, ktorý predstavuje zlo. Ten ho zajme a uvalí kliatbu naňho aj na jeho rodinu, na jeho syna Túrina a dcéru Niënor. Túrin je odvážny muž, ktorý sa vyznamenáva v bojoch proti Morgothovým spojencom, ale kliatba poznačí jeho osud. Vypočujte si u nás ukážku z ríše fantázie v podaní Róberta Rotha: Tolkienov syn Christopher bol už pred 50 rokmi tvorcom dôležitých máp, neodmysliteľnej súčasti Pána Prsteňov. Pri Húrinových deťoch to bol práve on, kto sa postaral o vytvorenie detailných máp. Alan Lee, ilustrátor Hobita a Pána prsteňov, a tiež držiteľ Oscara za dizajn vo filmovej trilógii Pán Prsteňov, bol poverený navrhnúť a vytvoriť prebal na Húrinove deti a farebné ilustrácie v knihe. Z tvorby J.R.R. Tolkiena postupne vyšlo viacero titulov, ktoré sú samostatné a nie je nutné čítať ich po poradí, okrem titulu Hobit, na ktorý nadväzuje trilógia Pán prsteňov: 1. The Hobbit (originál vyšiel v roku 1937; v slovenčine Hobit) 2. The Lord of the Rings (originál vyšiel v roku 1954 – 55; v slovenčine Pán prsteňov) 3.The Silmarillion (originál vyšiel z pozostalosti v roku 1977; v slovenčine Silmarillion) 4. The History of Middle-earth (doslova „História Stredozeme“) alebo Unfinished Tales (doslova Nedokončené príbehy) ( originál vyšiel z pozostalosti) 5. The Children Of Húrin (originál vyšiel z pozostalosti v roku 2007; v slovenčine Húrinove deti)