Výbor prací Zdeňka Neubauera ve dvou svazcích s texty z rozmezí
pětatřiceti let mezi roky 1979 a 2014 spojuje problematika
teoretické biologie a filosofie biologie. Otázky biologického
poznání, jeho předpokladů a důsledků, měl autor za celoživotně
nejdůležitější: byly motivovány zkušeností v jeho vlastní
experimentální práci mikrobiologa a molekulárního genetika a
tvořily myšlenkové jádro dalších jeho úvah obecněji
epistemologických a filosofických. Výbor je uspořádán chronologicky
podle vzniku textů a umožňuje tak sledovat Neubauerovo myšlení v
jisté celistvosti i vývoji. Svazek první obsahuje
teoreticko-biologické statě Zdeňka Neubauera z období do roku 1989
a přílohy, které dokumentují jeho původní biologickou
experimentální práci. První oddíl zahrnuje texty, které vyznačuje
autorova snaha postihnout specifičnost biologického poznání v
analogiích a alternativách k mechanistickým a informačním
přístupům. Druhý oddíl přináší tři studie, které vznikly při
příležitosti přednášek na podzimní škole Matematické modely
morfogeneze v roce 1988 pro sborník Geometrie živého. Příloha první
tematizuje Neubauerovu ranou badatelskou práci v molekulární
biologii a genetice soustředěnou na modelový Bakteriofág lambda.
Příloha druhá tematizuje Neubauerův výzkum bakteriálních kolonií na
modelovém druhu Serratia marcescens. Výzkum kolonií jako
autonomních organických celků Neubauer vymezoval již s přímou
motivací ve své teoretické a filosofické koncepci biologie. Příloha
třetí uvádí soupisy autorových prací z oboru mikrobiologie,
molekulární biologie a genetiky, informatiky a programování.
Dokumenty a komentáře mají za cíl poskytnout pevnější základ pro
hlubší porozumění i těm jeho pozdějším obecně biologickým úvahám,
esejím a studiím, které následují ve druhém svazku výboru.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...