Výbor z básnické tvorby Maxe Broda (18841968) vzdává hold umělci,
jehož lyrika, čítající na pět set básní, je v Čechách téměř
neznámá. O pražském židovském německy píšícím spisovateli se u nás
mluví především jako o příteli Franze Kafky a uchovateli jeho díla,
Brodova vlastní rozsáhlá tvorba však bývá neprávem opomíjena. Z
jeho pěti básnických sbírek vyšla v roce 1907 jako první Der Weg
des Verliebten (Cesta zamilovaného) a jako poslední, v roce 1966,
Gesang einer Giftschlange (Zpěv jedovatého hada). Výbor Touha
představuje českým čtenářům Brodovy pestré a mnohovrstevnaté básně
v překladu přední české lingvistky Zlaty Kufnerové včetně německého
originálu a umožňuje vytvořit si celkovou představu o autorově
básnickém díle. Mnohé lyrické texty mají silné autobiografické
rysy, reflektují osobní zážitky v jednotlivých obdobích autorova
života, vycházejí ze vzpomínek na dětství, mládí, lásky, na rodinu
a prostředí, v němž se Brod pohyboval. Pochopitelně nechybí básně s
tématem židovství a holokaustu, šoa. Mimořádně přesvědčivě
vyznívají silně emocionální verše věnované bratru Ottovi, rovněž
spisovateli, který se spolu s rodinou stal obětí nacistického
vraždění. Max Brod, povoláním právník, pocházel z pražské židovské
rodiny a patřil k nejvýznamnějším osobnostem okruhu pražské německy
psané literatury počátku minulého století. V roce 1939 pak před
nacisty emigroval do tehdejší Palestiny, kde se podílel na budování
samostatného židovského státu. V Tel Avivu pracoval až do své smrti
jako dramaturg izraelského státního divadla Habimah, je autorem
několika románů a působil také jako překladatel a divadelní kritik.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...