Soubor fejetonů a esejů, v nichž autor po dlouholetém působení na
Amsterodamské univerzitě reagoval na změnu režimu u nás po
listopadu 1989. Opíral se přitom o zkušenosti z pobytu v Nizozemí,
které prodělalo v posledních desetiletích převratné změny
demografických, kulturních a psychosociálních poměrů. Souhrn těchto
zkušeností byl převážně záporný – vzorná, bohatá a stabilní země
prošla zásadními změnami, které si lidé u nás, oslnění nevídanou
mírou svobody, neuvědomovali, nemohli uvědomit. Autor přístupnou
formou ukazoval rizika, kterým bude naše společnost čelit. Věděl o
možných důsledcích bezohledně prosazované podnikatelské dravosti,
šíření drog, nových forem kriminality, z řetězu puštěné sexuality a
v neposlední řadě náporu masové kultury podřízené trhu. Věděl také,
že svoboda, která se plně privatizuje a která společnost, svět těch
druhých, nebere v úvahu, nebude tím pravým a dlouho očekávaným
osvobozením. O tom, že autor uhodil hřebík na hlavičku, svědčí
cenzura uvalená na varovný článek Vždyť přece fetovat je tak
snadné!, který sice vyšel v Literárních novinách, ale byl vyřazen
ze sborníku příspěvků z konference Palackého univerzity. Závěrečný
nekrolog filosofa Michela Faucaulta ukazuje paradoxní spojení
racionální kritiky společnosti s utopickým útěkem do vysněného ráje
smyslových požitků. Připomenutí této kapitulace před řešením
nespravedlností zde na zemi ukazuje slepou uličku pokusů nahradit
společenské změny nabouráním do biologické podstaty homo sapiens.
Dnešní, o třicet let zkušenější čtenář si ostatně sám udělá jasno v
historických i aktuálních otázkách.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...