Člověk si od nepaměti klade otázku jak vznikl a odkud vlastně
pochází. Odpovědí jsou mu různá zkreslovaná vysvětlení, podle toho
zda mají svůj základ v Bibli nebo ve smyšlených vědeckých teoriích.
Starý Zákon, jako základní text křesťanské Bible a také všech
kánonů (věroučné texty) náboženství, která uznávají jediného Boha
(monoteismus), je směsí podobenství a skutečných příběhů, které
přibližují původ a úlohu člověka na Zemi. Během staletí byl
biblický Starý Zákon vystaven mnoha zásahům tak, aby vyhovoval
právě panující mocenské síle, takže z něho byly vyjmuty právě ty
části, které se týkají např. přirozených práv a svobody člověka.
Další negativní vlivy na zkreslení původního textu se projevily v
důsledku překladu do moderních jazyků. V současnosti se tak soubor
textů Bible stává pouze základním nábožensko-filozofickým spisem,
který je uctíván, aniž by byl pochopen jejich pravý smysl a účel.
Bible v původním znění byla průvodcem pozemským životem tehdejšího
člověka. Z informací, které v Bibli zůstaly do současnosti se to
nedůležitější vytratilo, takže pro praktický pozemský život se
téměř nic nehodí. Zůstaly pouze obecnější informace, jak byly
vyjádřeny pro společnost v době vzniku Bible, takže neodpovídají
soudobým podmínkám a současný člověk je nespojuje s potřebami svého
bytí. Stala se jen nezbytným předmětem při liturgických církevních
obřadech a podobenství v ní obsažená se ani zdaleka nepřibližují
současným podmínkám bytí člověka v denní praxi. Nejen z toho důvodu
se člověk obrací na současnou vědu, aby dostal odpověď na otázku
kdo je a kam směřuje. Věda popírá existenci všeho jiného než smysly
člověka vnímané skutečnosti. To, co nemůže pozorovat, zvážit,
změřit a na základě toho konstruovat své teorie, je pro ni
neskutečné a patří do oblasti mýtů a bájí. Touto metodou je
vytvořena i teorie o náhodné existeci člověka na Zemi a teorie o
vzniku Vesmíru. Oba tyto směry, jak církevní tak současné vědy,
neodpovídají skutečnosti, takže jsou jako návod pro praktické bytí
člověka zcestné.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...