Kniha představuje Šumavu a město Sušici v době první republiky, kdy
docházelo k rozmachu turistického ruchu a k výstavbě turistických
chat a rozhleden.
Rozhledny a chaty vznikaly v nejvyšších partiích Šumavy díky
činovníkům Klubu československých turistů. Jedním z nich byl Josef
(Joža) Pospíchal, který se velkou měrou zasloužil o zpopularizování
a zpřístupnění Šumavy veřejnosti. Toto šťastné období trvalo
necelých dvacet let a bylo nenávratně přerušeno nejprve mnichovskou
dohodou, připojením Sudet ke třetí říši, poválečným odsunem
původních obyvatel, Vítězným únorem, zřízením hraničního pásma,
železné opony a vojenských újezdů Dobrá Voda a Boletice a po roce
1989 přísnou ochranou přírody na území CHKO a NP Šumava. Většina
chat KČST, německých hostinců, hájoven a turistických tras, které
sloužily turistům, se po roce 1948 ocitla v místech veřejnosti
nepřístupných. Do dnešních dnů se tyto objekty a turistické
chodníky až na vzácné výjimky nedochovaly. Ty, které přežily ve
světě lesních samot při státní hranici, stále nejsou ani dvacet
šest let po sametové revoluci turistům zpřístupněny. Naštěstí máme
možnost připomenout si toto období alespoň díky šumavským
pohlednicím, tzv. dopisnicím, Joži Pospíchala. Pojďte si tedy
prohlédnout Šumavu tak, jak ji na svých pohlednicích zachycoval
Joža Pospíchal, knihkupec v šumavské Sušici a aktivní člen
sušického odboru Klubu československých turistů.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...