Kniha je přepracovaným a doplněným přehledem archeologie a historie
pozdně mykénského a geometrického Řecka a společenství
geometrických stylů rané doby železné v Evropě a severní Eurasii,
ve vztahu k egyptským a předovýchodním civilizacím: období od 13.
do 8. století př. Kr., tzv. axiální době lidských dějin a počátkům
přechodu od předfilozofického k filozofickému myšlení, od mýtu k
logu. Kniha obsahuje mnoho mapek a kreslených ilustrací, černobílé
a barevné přílohy. Svazek kombinuje svědectví archeologických
pramenů s obrazem světa u Homéra a Hesioda a líčení doby Davidovy a
Šalamounovy ve Starém Zákoně, věnuje se počátkům soukromých
obchodních výprav fonických a řeckých, předkolonizačních aktivit a
rané foinické a řecké kolonizace, době přechodu od systému
centrálních pyramidálních struktur říší doby bronzové k řeckému
modelu městského státu, řízeného nikoli už božskou autoritou, ale
ústavou městské obce, vzniklou jako výsledek dohody jejích
svobodných občanů, osobní nezávislé inteligence a jejích
schopností, které umožnily mimo jiné i plné ovládnutí sil zvířat.
Vyspělé uměnní jezdecké rozvinuly především národy eurasijské
stepi, zatímco rozvoj mořeplavby a obchodu započali Foiničané (mj.
objevem hláskového písma, umožňujícího přesný záznam slov), a dále
rozvinuli především Řekové a jejich nejbližší sousedé na východě,
Lýdové a Kárové; obdobný vývoj proběhl také u starozákonních
Hebrejců v první době královské.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...