Staročeský betlém

Ačkoliv jsou v domácnostech i mezi betlemáři papírové betlémy nejrozšířenější, literatura o nich je velmi chudá, zvláště pokud jde o starší vydání. Jednou z mála výjimek je článek Karla Fišera „Jesličky“ uveřejněný v časopise Drobné umění v roce 1920 (ročník 1, str. 12-14). Protože dostupnost časopisu je omezená a zájemců o tento druh betlémů velká, uvádíme úryvek týkající se našeho betlému: „Současně s betlémem Kaplického vydal nakladatel A. Storch syn v Praze „Pražské jesličky" od ilustrátora Jos. Weniga. Pojetí jest vtipné: pozadím místo tradicionelního orientálního města jsou obratně upravené Hradčany pod sněžným příkrovem. Figurky jsou typické postavy venkovské z různých končin naši vlasti i pražské postavičky z doby, když si náš dědeček babičku bral. Stáj betlémská rozřešena jako polodřevěná, polozděná česká chaloupka. Ale jen si všimněte obligátních tří králů! Ten černý vzadu pochází asi od břehů Nilu, ale kdo jest ten, jenž důstojně sedí na ušlechtilém bělouši? Opravdu, toť náš slavný Jiří z Poděbrad! A král s dlouhým bílým vousem jest jistě baťuška ze slovanského východu. A každý s representativním komonstvem. Jsou to jesličky opět jak české, tak původní. Jsou barvité, ale ne přebarvené. Reprodukci provedl pečlivě Koppe-Belmann na Smíchově.“ Návod na sestavení je v češtině.