Specifické poruchy učení - Zuzana Bodnárová,Kamila Šemberová,Lenka Krejčová,Olga Zelinková,Kamila Balharová

Specifickými poruchami učení (SPU) jsou myšleny dyslexie, dysgrafie a dysortografie (pouze naznačeny budou také dyskalkulie a dyspraxie). V současné době se jedná o skupinu obtíží, která zahrnuje nejvyšší procento žáků základních i středních škol v kategorii žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Statistiky hovoří o přibližně pěti procentech žáků, kteří jsou ve školách tzv. integrováni z důvodu stanovení diagnózy SPU. Mimo to je třeba počítat s neméně velkou skupinou žáků, jejichž obtíže jsou menšího rozsahu, proto nejsou oficiálně integrováni. Přesto jsou v souladu se stávající legislativou chápáni jako žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a mají nárok na vyrovnávací opatření, jež jim mají poskytovat učitelé na základě pedagogické diagnostiky. Odhadem se takto dostáváme na bezmála 10 % žáků všech typů škol. Současný stav odborného poznání ukazuje, že jediným účinným řešením obtíží souvisejících se SPU je dlouhodobá a intenzivní práce s dětmi i dospívajícími, volba vhodných intervenčních postupů, cílené rozvíjení oslabených oblastí prostřednictvím tzv. reedukací a přiměřená úprava výuky. Přitom rozumové schopnosti těchto žáků jsou standardní, mnohdy až nadprůměrné. Je tedy nesmírně důležité, aby byla včas zahájena efektivní péče, neboť pouze za těchto okolností lze rozvíjet také potenciál žáků a podpořit jejich možnosti. V tomto kontextu je pak nanejvýš žádoucí, aby také rodiče žáků se SPU byli aktivně zapojeni do práce se svými potomky, chápali, co jejich děti potřebují, jak jim mohou pomoci se školní přípravou, ale také jak je podpořit a výchovně působit tak, aby nedošlo ke zbytečnému snižování sebevědomí a sebehodnocení dětí a dospívajících. Praxe však ukazuje, že rodiče mnohdy přesně nerozumí obtížím svých dětí a nevědí, jak jim pomoci, někdy až příliš spoléhají, že škola na základě zprávy z psychologického a speciálně pedagogického vyšetření zaujme vhodné výukové postupy a problémy budou vyřešeny. Publikace si klade za cíl přiblížit rodičům i starším žákům, v čem spočívají obtíže označované jako specifické poruchy učení, do jakých oblastí školního i běžného každodenního života se mohou promítat, jak lze obtíže účinně minimalizovat a současně jak nalézt vhodné postupy a nástroje, které mohou napomoci, aby do učebního procesu SPU zasahovaly co nejméně. V úvodní části budou stručně vymezeny SPU, jichž se bude kniha týkat. Budou zmíněny základní symptomy, nejčastěji uváděné příčiny vzniku obtíží a související témata. Těžiště knihy bude spočívat v konkrétních doporučeních a námětech na postupy práce s dětmi i dospívajícími v domácím i školním prostředí, které je vhodné účinně využívat pro zmírnění SPU či jejich kompenzaci. Vybrané kapitoly se budou také stručně věnovat vysvětlení stávající legislativy a psychologických a speciálně pedagogických postupů, s nimiž se rodiče mohou setkat v poradenských zařízeních. Dále budou zaměřeny na způsoby práce v domácím prostředí, ale také při výuce ve škole, a to především v tom smyslu, aby rodiče chápali, co mohou očekávat od učitelů a co mohou pro své potomky žádat. Texty budou doplněny stručnými případovými studiemi a také konkrétními tipy na pracovní listy a další pomůcky, které lze při práci s dětmi a dospívajícími využít. Kniha je určena jak pro pedagogy, tak pro rodiče.