Slovesnost českého baroka zůstala na rozdíl od architektury, hudby
a výtvarného umění téměř dvě století ve stínu, odsouzená poněkud
nespravedlivě k zapomnění jako jazykově slabá a žánrově omezená.
Zájem o ni projevili někteří badatelé až v první polovině 20.
století a po delší stagnaci novou vlnu zájmu přinesl konec
tisíciletí. Vynikající osobnosti z řad jazykovědců i literárních
historiků připravovaly cestu, v níž pokračovali a pokračují jejich
žáci a obdivovatelé. Autorský kolektiv monografie tvoří odborníci
specializovaní na historii českého jazyka, literární historikové
věnující se autorům a žánrům barokní literatury, vydavatelé edic
barokních tisků, kteří působí na fakultách a v ústavech univerzit
doma i v zahraničí, v Akademii věd ČR, v archivech i muzeích. V
lingvistickém oddílu se autoři soustředili na několik zásadních
okruhů bádání: na vztah barokních autorů k jazyku, na slovní zásobu
v rozpětí od humanismu až k pozdnímu baroku, na výrazné, nebo
naopak méně známé autory té doby, na roli barokní překladové
literatury. V literární části jsou středem pozornosti tři základní
badatelské okruhy: barokní vlastenectví v homiletice, dosud málo
známé dobové žánry a barokní osobnosti. Autoři vycházejí ze studia
primárních zdrojů, jak si to přál náš přední barokolog, profesor
Alexandr Stich. Rozmanitost jejich zaměření způsobuje, že
monografie přispívá k mnohostrannému pohledu na období barokního
písemnictví vzniklého v prostoru skutečně středoevropském a k jeho
objektivnějšímu hodnocení.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...