Básně Bolesłava Le´smiana patří k nejvýznamnějším a
nejoriginálnějším dílům polské literatury po stránce obsahové i
formální. Kniha Rostla višeň na královském sadě zahrnuje výbor
veršů ze čtyř básnických sbírek (Sad na rozcestí, Louka, Stinný
nápoj, Lesní dějba). Le´smian čerpal k některým básním motivy z
lidové poezie polské i cizí a spojoval je s filozofickým
zamyšlením. Stíral hranice mezi konkrétním děním a absurditou.
Často užíval archaismy, dialektismy a tvořil slova nová. K
nejkrásnějším básním patří četné balady a milostná poezie. Jeho
místo v polské poezii nejlépe charakterizoval Zygmunt Kubiak: "Jsou
umělci velcí svou univerzálností, tím, že obsáhnou obrovskou oblast
různých věcí, které mohou člověka zajímat. A jsou umělci velcí
absolutní neopakovatelností své vize, tím, že ukazují věci, jež by
bez nich nikdo nespatřil. Do této druhé kategorie patří Le´smianova
velikost. Byl Le´smian. Do konce světa nebude druhý Le´smian."
Bolesłav Le´smian (1877?1937) narozen ve Varšavě, dětství prožil na
Ukrajině, vystudoval práva. Před první světovou válkou často
pobýval v cizině, zejména v Paříži. Po válce se stal notářem v Hru-
bieszově, od r. 1922 v Zamo´sci, v r. 1933 byl zvolen členem
Akademie polské literatury, přestěhoval se do Varšavy a věnoval se
literatuře. Své první básně uveřejňoval od r. 1901 v časopisu
Chiméra. Napsal čtyři básnické sbírky: "Sad na rozcestí" (1912),
"Louka" (1920), "Stinný nápoj" (1936) a "Lesní dějba", která byla
vydána posmrtně v r. 1938. Osobitým způsobem převyprávěl orientální
pohádky "Sezamové báje" (1913). Ohlasy polských pohádek "Polské
báje" vyšly až v r. 1956 v Londýně. Psal také literární kritiky a
eseje.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...