V roce 2017 uplynulo 400 let od doby, kdy nejstarší piaristé,
včetně svého zakladatele sv. Josefa Kalasanského (*1557 Petralta de
la Sal ve Španělsku, + 25. 8. 1648 Řím), jako první podstoupili
obláčku řádových noviců v Římě a stali se tak vlastně řeholní
kongregací a pozdějším vývoji nakonec také řeholním řádem. Toto
nejdůležitější piaristické řádové výročí se stalo pro širší
kulturní veřejnost podnětem k hlubšímu poznání spirituality i
poslání řádu významného pro evropské a nakonec i pro světové
kulturní dějiny. Proto byl lokálně vedením řádu za souhlasu papeže
Františka vyhlášen v listopadu 2016 Rok piaristů 2017. V
souvislosti se vzrůstem zájmu o piaristy, který tento krok
podnítil, poslouží naše stručná, částečně i populárně a
encyklopedicky (obsahuje přehledy, modlitby i další základní údaje)
zaměřená knížka nejen k poznání dějin a organizační struktury řádu,
činnosti i poslání v raně barokní době, ale sleduje v některých
směrech a rovinách rovněž rozvětvování a další historii řádu i
vznik a vývoj piaristické kulturní tradice uchovávané až do
současnosti. Té se dostalo i významného ocenění v podobě
svatořečení španělského kněze piaristy a zakladatele kongregace
Kalasanského institutu dcer Božské Pastýřky P. Faustina Migueze
(*24. 3. 1831 Acevedo Orentes, 8. 3. 1925 Getafe u Madridu), který
byl prohlášen za svatého v Římě 15. 10. 2017 papežem Františkem.
Text dílka se zaměřuje hlavně na dění ve střední a jižní Evropě,
ale všímá si řádu i z obecnějšího hlediska.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...