Problematika životního prostředí dnes patří v českém umění k horkým
tématům a stále zřetelněji ovlivňuje uvažování a jednání mnoha
autorů a autorek, institucí i jejich návštěvníků. Není to však tak
dávno, co zde environmentální rozprava hrála jen marginální roli.
Co se změnilo? Kdy, jak a proč se k ní začala obracet pozornost?
Právě tento historický proces ozeleňování českého umění je
ústředním tématem předkládané knihy. Ta volně navazuje na
Navrátilovu starší publikaci Zelené ostrovy: České umění ve věku
environmentalismu 19602000. Doplňuje některé dávnější počiny, které
byly v předchozím textu opominuty reakci umělců na devastaci těžbou
a průmyslem postižených regionů nebo naslouchání přírodě umělkyně
Olgy Karlíkové. Hlavní pozornost se však obrací k novému
tisíciletí, kdy můžeme zvláště od počátku druhého desetiletí
sledovat postupný nárůst zájmu o environmentální problematiku. Ten
staví jednotlivce i širší uměleckou scénu před řadu nových výzev,
ať už je to potřeba orientace ve spletitém prostoru diskurzů vědy,
filozofie a politiky, nutnost promýšlet alternativy vlastních
tvůrčích, provozních i životních strategií, nebo aktualizace otázek
společenské zodpovědností umělců a umění. Reakce na ně jsou zde
přiblíženy prostřednictvím několika příběhů, které představují
vybrané tvůrce, díla a další aktéry. Čtenář může sledovat úsilí
naladit naše vnímání na podmínky antropocénu nebo kritické hlasy
napadající antropocentrismus, konzum a politicko-ekonomické
systémy. Další projekty zdůrazňují péči o provázané přírodní a
kulturní ekosystémy, mají edukační ambice či jsou vedeny zájmem o
kosmologie původních obyvatel pralesů rovníkového pásma. K novějším
podnětům pak patří zvláště myšlenky spekulativní filozofie a
posthumanismu nebo apely klimatické krize a s ní spjatého hnutí. V
knize jsou tak postupně charakterizována různá řečiště, která
dodávají energii a inspiraci současné umělecké environmentální
vlně.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...