Autentické rozhovory s lidmi, kteří přežili holokaust Nad
vzpomínkami se pomalu stahují mračna. Poslední, kteří přežili
holokaust a pronásledování evropského židovství, brzy utichnou.
Mnozí z nich o své útrpné cestě koncentračními tábory, o útěku či
emigraci vyprávěli, jiní celý život mlčeli, svoje vzpomínky si
nechali pro sebe nebo se pokusili zapomenout. Toto mlčení už brzy
zavládne navždy. Dále pak bude muset být tato skutečnost
zprostředkovávána pouze prostřednictvím historiků a potomků těch,
kteří přežili. Ale jaké mohou být vzpomínky „z druhé ruky“? Budou
další generace vůbec ještě schopné pochopit dimenzi těchto zločinů,
když už nebude moci žádný z bývalých vězňů koncentračních táborů,
žádný emigrant vyprávět o vlastních zážitcích? Tomuto účelu by měla
posloužit i tato kniha. V rozhovorech s 24 přeživšími (včetně
několika Čechů, mezi jinými i spisovatele Ivana Klímy) jsou popsány
typické životní osudy pro biografii evropského židovství ve 20.
století. Nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel, který přežil
Osvětim a Buchenwald, odpovídá na tyto otázky optimisticky: „Každý,
kdo dnes naslouchá některému ze svědků, stane se sám svědkem.“ Ale
odkud Wiesel bere tuto naději? Čím se mohou svědkové svědků v
budoucnosti legitimovat? Nemohou být té věci tak znalí, chybí jim
to nejdůležitější: neochvějná důkazní hodnota vlastního JÁ, aura
autenticity. Na druhou stranu: jiná alternativa neexistuje. Další
generace se musí nutně ujmout obrovské zodpovědnosti. Musí
vyslechnout poslední svědky a jejich poselství zprostředkovat dál,
i když takový počin bude z generace na generaci těžší.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...