Paměť si spojujeme spíše s něčím, co je třeba cvičit, a děsíme se
onemocnění, která nás připravují o schopnost si něco zapamatovat.
Autor, který je předním americkým odborníkem v oblasti výzkumu
Alzheimerovy choroby, si však klade opačnou otázku: Je zapomínání
užitečné? A za pomoci řady zajímavých příkladů a kazuistik dochází
k závěru, že ano. Například autisté sice mívají fenomenální paměť,
ale kvůli tomu nedokážou zobecňovat a vidět něco, co je typické.
Lidem s posttraumatickou stresovou poruchou se zase v záblescích
vracejí zatěžující vzpomínky a jejich sílu se snaží terapeuticky
oslabit např. pomocí metody expozice. Proto není překvapivé, že
autor přichází s metaforou „vypustit něco z hlavy, a tím to
odpustit“. Vědci se také domnívají, že funkce spánku se týká právě
třídění vzpomínek a zapomínání na ty nepodstatné, jak se to
projevuje např. v idiomu „vyspat se z něčeho“. Autor v knize mj.
zúročuje své osobní vzpomínky z vojenské služby v izraelské armádě
či 35 let práce odborníka na paměť a její poruchy. A v neposlední
řadě ujišťuje: Za pomoci neurozobrazovacích metod je dnes možné
dosti spolehlivě rozlišit zapomínání, které je patologické, a to,
jež je normálním projevem lidské mysli. Scott A. Small je lékař
specializující se na stárnutí a demenci a profesor neurologie a
psychiatrie na Kolumbijské univerzitě, kde je ředitelem Centra pro
výzkum Alzheimerovy choroby. Více než 20 let vedl laboratoř
financovanou Národním institutem zdraví a publikoval více než 140
studií o funkcích a poruchách paměti. Vyrůstal v Izraeli a nyní
žije v New Yorku.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...