Mnoho lidí, kteří aspoň zběžně znají případ Petra Kramného, je
přesvědčeno o jeho vině. A to bez ohledu na důkazy. Obraz "vraha
Kramného" stvořila média. A s ním vznikla společenská objednávka co
nejpřísněji "pachatele" potrestat. Státní aparát šel téhle
společenské objednávce na ruku. Celá země si kladla otázku, zda to
Kramný udělal, a odpověď nacházela na základě dojmů. Bohužel mnohé
nasvědčuje tomu, že tuto argumentaci přijal i soud. Přitom za
jediné relevantní důkazy lze považovat fakta v nejnovějších
znaleckých posudcích a výsledky pitvy, která proběhla v Egyptě.
Čeští vyšetřovatelé a lékaři závěry svých egyptských kolegů zcela
opomíjeli, zesměšňovali a označovali za zpackané. A ve snaze
Kramného stůj co stůj usvědčit na základě "řetězce nepřímých
důkazů" vstoupila do hry i falza... Novinář a mediální expert
Ondřej Höppner na této knize pracoval přes dva roky, měl přístup do
soudního spisu a do dokumentace, která dosud byla před veřejností
utajovaná. Dostal se tak hluboko jako nikdo předtím. Základní
otázka, kterou si položil, byla: Je skutečně dost důkazů, aby byl
Petr Kramný odsouzen za vraždu? Odpověď zní: Ne. Dnes už je jisté,
že pokud Kramný zavraždil svou manželku a dceru, pak určitě ne
elektrickým proudem. A vynořuje se hypotéza, že rodinu a sebe
otrávila Monika Kramná s tím, že její manžel se štěstím přežil...
Případ je monstrózním příkladem toho, že média ve spolupráci s
policií, soudy a státním zastupitelstvím dokáží za jistých
okolností udělat vraha z kohokoli. Na začátku tohoto řetězce přitom
stojí prodaný náklad a sledovanost.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...