Příběhy z parní lázně

Legendární erotické příběhy, které tato kniha předkládá, nepocházejí od jednoho indiánského kmene. Většinou jsou odžibwejské, některé pocházejí od Mohawků či od kmene Naskapi z východní Kanady. Navzdory kmenové rozrůzněnosti procházejí příběhy v knize určitým logickým vývojem. Jako všechny národy, i Indiáni mají příběhy o incestu, sodomii, polygamii a kastraci a vyprávějí se kvůli mravnímu ponaučení. Některé příběhy jsou skutečné a seběhly se teprve nedávno. Indiánská parní lázeň nebývá tak velká, aby pojala takové množství postav, které v této knize vystupují. Autor ji použil jen jako vhodné jeviště. Ilustrováno. PŘEKLAD: Lucie Simerová ILUSTRACE: Juraj Horvát Recenzie: Erotiky nikdy nie je dosť... Erotiky není nikdy dost, že? To si asi říkal sběratel těchto indiánských příběhů, anebo ... Podle mého skromného mínění jde o velmi chytrého pána, který použil vyzkoušeného reklamního triku, totiž dodat na obal knihy slovo: sex. Víte, to je velmi pozoruhodné slůvko - přitáhne 90% lidí a umožní prodat i jinak neprodejné zboží. Tím ale neříkám, že příběhy z parní lázně nestojí za přečtení a že v nich sex chybí. Spíš naopak. O čem tedy ty "erotické" indiánské příběhy jsou? Jsou to slovanské pohádky zahalené do exotického hávu indiánského prostředí a rétoriky. Typickým budiž příběh dvou bratrů, kdy ten starší touží najít si nevěstu a vydá se do světa, ale ještě před odjezdem předá mladšímu bráškovi amulet ve tvaru krkavce. Ten mu měl ukázat, zda je ještě stále v pořádku, jestli snad nezemřel. Jak už to tak v pohádkách bývá, brzy amulet zčernal a mladíček vyrazil do světa pomstít svého bratra. Šel, šel, putoval světem, až na břehu velkého jezera objevil chatrč a v ní krásnou dívku. Zamiloval se, zapomněl na svůj úkol a začal s dívkou spokojeně žít. Jednoho dne se však kdoví odkud vynořila její starší sestra, nádherná, přenádherná svůdnice, která chudáka muže tak oblouznila, že ten málem zradil svou ženu. Naštěstí ho varoval jeho mrtvý bratr, a tak všechno dobře dopadlo: Lstí se mu podařilo zabít kouzelnici, která zuby ve své pochvě připravovala druhé pohlaví o jeho pýchu a pak je nechala chladnokrevně vykrvácet, a znovu mohl šťastně žít se svou krásnou a poslušnou ženou. Že vám to až na některé ty "neučesané" rekvizity něco připomíná? Není divu, vždyť všechny pohádky na světě jsou si ve své psychologii podobné. Osobně musím přiznat, že jsem přece jen trochu litovala, že autor (patrně z cudnosti) neponechal líčením sexuálního styku jejich původní podobu, totiž že si indiánské výrazivo upravil po svém. Zajímalo by mě proč? Cožpak je tak šokující? (Zde se nabízí otázka, které slovo v dnešním vizuálním světě vůbec ještě dokáže šokovat?) Nebo tak vzdálené našemu bělošskému prožívání? Kdoví. Každopádně autentický popis sexuálních zážitků Indiánů tu nenajdete. Na druhou stranu kromě několika pohádek, sem autor zařadil i vyprávění o reálném životě, takže se tu dočtete o pravdivém příběhu bělošského správce rezervace, který se jako ženatý (a čestný) muž zamiloval do Indiánky, ale protože jeho manželka už v té době znovu dlela v pohodlí velkoměsta, rozhodl se vrátit k ní, rozvést se a teprve pak žít a oženit se se svou vyvolenou. Jenže získání "bezcenného papíru" (jak to označila Indiánka) trvalo přes rok, a když se chudák vrátil, ženu už nenašel. Beznadějně zmizela ve víru tehdejších dějin. Správce se však usadil mezi Indiány a čekal... V době, kdy vypráví svůj příběh je mu už něco přes 60 a málokdo z bělochů v městečku dnes ještě ví, že tohle býval jejich "spolubratr". Do autorových erotických báchorek se toho opravdu vešlo hodně: rasismus, touha po svobodě, sepjetí s přírodou (možná trochu podivným způsobem, nicméně skvěle vyjádřená v příběhu o Medvědí ženě, která před svým manželem dala přednost silné