Sedmý svazek Spisů Jiřího Weila (SJW) je vyhrazen povídkové tvorbě.
Obsahuje prózy, které autor (6. 8. 1900 - 13. 12. 1959) zveřejnil
ve třech knihách - Barvy (1946), Mír s podtitulem Povídky z let
1938-1948 (1949) a Vězeň chillonský (1957), přinášející redukovanou
podobu Míru. Doplňujeme je texty, jež zůstaly mimo tyto knižně
vypravené soubory a byly zveřejněny pouze časopisecky či ve
sbornících nebo v posmrtně vydaném výboru Weilových povídek Hodina
pravdy, hodina zkoušky (usp. Jiří Opelík, 1966). V komentáři
otiskujeme též krátké prózy z Weilovy písemné pozůstalosti, uložené
v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Tento
svazek - s povídkami psanými od sklonku třicátých let do konce let
padesátých - stojí v chronologicky koncipovaných třináctidílných
Spisech zhruba uprostřed. Toto místo odpovídá vzniku próz v období
mezi romány Moskva-hranice (1937, SJW 4), Makanna, otec divů (1945,
sv. 6) a Život s hvězdou (1949, sv. 9), resp. mezi reportážemi Češi
stavějí v zemi pětiletek (1937, in SJW 3) a sérií poválečných črt z
Polska a Švýcarska z let 1946-1947 (in SJW 8), které za Weilova
života sice nevyšly knižně, ale povídkovému žánru tvoří námětový
protějšek. Genezí, časopiseckým a knižním zveřejněním představují
povídky beletristický pandán k Weilově publicistice zařazené ve
Spisech do svazku Stati a reportáže 1938-1959 (sv. 8). Můžeme se
jen dohadovat, zda Weilův zájem o kratší prozaický žánr byl
způsoben i stále se zužujícím životním a publikačním prostorem
nejdříve během protektorátu (takto to podal i autor v krátkém úvodu
k první knize povídek Barvy) a pak v zostřujících se
politicko-společenských poměrech padesátých let, nebo zda povídky
sloužily jako "přechodný" žánr mezi publicistikou, reportážemi a
romány.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...