Pověsti kraje Plánských Chodů

Když jsem začal shromažďovat pověsti Plánska, najednou jsem zjistil, že dnes už není nijak vymezeno. Během historicky krátké doby se několikrát změnily hranice krajů. Z bývalého kraje Západočeského se stal Plzeňský a Karlovarský. Od časů C&K monarchie se několikrát změnily okresy. Tenhle statut si mezi sebou střídavě předávaly Tachov, Planá a Mariánské Lázně. Vsi se škrtem úřednického pera stěhovaly do jiných okresů a krajů. Kupříkladu Drmoul a Trstěnice. Jak tedy to původní Plánsko znovu nalézt? Vodítkem jsou právě Chodové. Plánsko bylo kdysi stanoveno naprosto přesně, neboť bylo vymezeno právě vesnicemi Plánských Chodů. Osady si můžeme dokonce i vyjmenovat. Vezmu to odshora dolů a zleva doprava, jako když čtete knížku. Stránku řádek po řádku. Drmoul, Horní Ves, Broumov, Zadní Chodov, Trstěnice, Chodová Planá, Dolní Kramolín, Chodský Újezd, Horní a Dolní Jadruž, Žďár, Štokov, Neblažov, Ctiboř, Nahý Újezdec, Klíčov, Kumpolec a Lhota. Chodové z těchto vsí střežili hranici s Bavorskem a stejně jako Chodové přimdští a tachovští, i oni podléhali tachovskému purkrabímu. Na východním okraji Plánska, pěkně svisle pod sebou, ještě zbývají: Boněnov, Hostičkov, Otín a Zliv. Tyto čtyři chodské vsi střežily průchod do vnitrozemí, takzvanou Tepelskou bránou. Patřily sice na Plánsko, ale pod správu v Teplé. Dalo by se říci, že oblast v podstatě uzavírá kdysi Boršův, dnes Kosí nebo také Kosový potok.
Tak vida! Plánsko je znovu na světě!