Někdejší kronikář Otto Srubek zahajuje kroniku nejprve popisem
zábřežského obecního znaku, poté přechází k úvodnímu slovu
týkajícímu se okolností založení pamětní knihy. Pak následuje
základní geografický a správní popis Zábřehu. V druhém oddílu se
značně popisně věnuje komunikacím a dopravě, neopomíjí zde opisovat
např. i jízdní řády. Třetí část se zaobírá zevrubným geografickým
popisem Zábřehu. Kronikář popisuje zeměpisnou polohu, hranice
katastru a její úpravy v posledních letech, zaobírá se historickými
polními tratěmi a následně velmi detailně zachycuje geologické
poměry v obvodu, což bylo dáno patrně jeho zájmem o přírodní vědy.
Nechybí ani zachycení přírodních poměrů Zábřehu, které je tu a tam
proloženo literárními ukázkami z pera spisovatele Oldřicha Šuleře.
Srubek jmenuje také velké zábřežské sedláky, vodní poměry a zmiňuje
rovněž pozoruhodnou rybníkářskou minulost Zábřehu. Čtvrtá kapitola
s názvem Půdorys obce líčí jednotlivé části Zábřehu, seznamy ulic,
počet domů či poznámky k historii místního stavitelství.
Nejobsáhlejším oddílem kroniky je pak pátá část nazvaná jako
Stavební památky a význačné budovy. Pisatel zde jmenuje všechny
historické objekty Zábřehu – zámek, církevní stavby, školní budovy,
hasičské zbrojnice, různé hostinské podniky, lékařská zařízení ad.
Následující oddíl pojmenovaný Odstoupená část Zábřehu se věnuje
dnešní části Vítkovic, ke kterým byla oblast k 1. červenci 1960
přičleněna. V šesté kapitole se Otto Srubek dostává k prostoru
Zábřehu-Družstva. Sedmá část pak vyjmenovává jen význačné objekty
občanské vybavenosti v tehdy rodícím se sídlišti Stalingrad.
Poslední kapitola se věnuje památkám Zábřehu. Autor zde precizně
třídí památky na pomníky, pamětní desky, kaple, sochy a kříže,
přičemž opět pracuje s místními pamětníky a vytváří tak tak opět na
zdroje bohatou syntézu o nejstarších památkách dnešního městského
obvodu Ostrava-Jih.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...