Analytická monografie rozebírá zprávy britských diplomatů z Prahy
roku 1945, které vynikaly obdivuhodnou schopností na základě
analýzy shromážděných informací postihnout podstatu
československých poválečných problémů. Zprávy si nejvíce všímaly
československého státoprávního uspořádání a politického systému,
vztahu Československa k SSSR, USA, Velké Británii a dalším státům,
postavení německé menšiny, vojenských záležitostí, rekonstrukce či
složitého propletence vzájemných ekonomických, finančních a
obchodních vztahů mezi Velkou Británií a ČSR. Stranou však
nezůstával ani život a problémy běžného občana, což představuje
dosud nevyužitý pramen k poznání každodennosti v bezprostředně
poválečném období. Publikace vyvrací, na základě dlouholetého
detailního výzkumu autorů v mnoha různých fondech v britském
národním archivu v Londýně, přetrvávající názory, že Velká Británie
se o středoevropské dění příliš nezajímala či že mu nerozuměla.
Britská diplomacie si byla dobře vědoma reality poválečné situace
ve střední Evropě a svého postavení v rámci protihitlerovské
koalice a rozhodně nelze říci, že by Československo jako sovětský
satelit předem odepsala. ...Základní přínos publikace spatřuji již
v samotné příležitosti nahlédnout vnějšíma očima stav české
společnosti bezprostředně po válce, na prahu složitého období
rekonstrukce a současně v první etapě politického zápasu, jenž o
necelé tři roky později vyústil v osudové komunistické vítězství.
Zároveň kniha jednoznačně vyvrací v domácím prostředí zakořeněné
mýty o domněle odsouhlaseném, "jaltském" začlenění Československa
do sovětské sféry vlivu, podle nichž Západu údajně nikterak
nezáleželo na dalším československém osudu ani vnitropolitickém
směřování. Tyto ukřivděné legendy jsou v publikaci vyvráceny
doslova ad fontes, na základě interní britské dokumentace. Ta totiž
naopak zaznamenává dlouhou sérii návrhů a konkrétních opatření, jak
limitovat československou závislost na SSSR a napomoci
představitelům demokratických stran čelit komunistické ofenzivě. Z
recenzního posudku Víta Smetany
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...