Reprezentativní výbor, který připravila Radka Rubilina, poprvé v
češtině uvádí dílo ruské básnířky Anny Barkovové (1901–1976); to
mohlo být postupně objevováno doma i v zahraničí teprve po pádu
sovětského režimu. Autorka kvůli své tvorbě strávila mezi roky 1934
až 1965 více než dvacet let života v sovětských gulazích a další
léta v mezidobí ve vyhnanství. Její spisovatelská dráha se zpočátku
slibně vyvíjela. Už v roce 1922 vyšla její první básnická sbírka
Žena s předmluvou Anatolije Lunačarského, který jí také zajistil
práci v moskevské Pravdě a ubytování v samotném Kremlu. Kvůli
kritice panského života kremelské smetánky však záhy upadla v
nemilost a dveře Kremlu se pro ni navždy zavřely. Od konce
dvacátých let mezi její hlavní témata patřil hladomor, zatýkání a
všeobjímající strach. Pozdější poezie psaná v lágru a ve vyhnanství
nabývá niternější, reflexivní podoby, básnířčino alter ego se stává
zpodobněním celé historie Ruska. Od padesátých let reflektuje také
hrozbu světové apokalypsy v podobě atomové války. V próze, psané
především ve vyhnanství, zachycuje Barkovová podstatu zla,
diskutuje se svými postavami o smyslu existence a zobrazuje jejich
vykořeněnost a nesvobodu. Její texty vyjadřují naprostou nedůvěru k
jakýmkoliv ideologiím a patosu. Přes dominanci mnohdy až
bezna¬dějného pesimismu, jako je tomu v novele Osm hlav šílenství,
lze v prózách Štěstí statistika Plačkina a Huspenina zaslechnout i
gogolovsko-čechovovský smích skrze slzy.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...