Sborník z vědecké konference Občanské elity a obecní samospráva
1848–1948 s několika navazujícími příspěvky bilancuje bádání o
budování občanské společnosti v českých zemích a ve střední Evropě,
pro něž se půda nižších samosprávných svazků ukazovala jako zvláště
významná. Mnozí historikové v této souvislosti dokonce hovoří o
„škole demokracie“, kterou představoval především obecní a okresní
stupeň samosprávy z hlediska přechodu od stavovské společnosti ke
společnosti občanské. Ve sborníku lze nalézt jak obecné příspěvky
bilancující stav bádání ve středoevropských zemích, příspěvky
metodologicky a kulturně-historicky orientované, které otevírají
zájemcům o tuto problematiku nové přístupy a horizonty, a v
neposlední řadě příspěvky spojené s konkrétními městy – např.
Brnem, Moravskou Ostravou, Opavou, Prostějovem, Táborem nebo
Znojmem.
Publikace doplňuje a shrnuje výsledky práce více než dvou desítek
českých i zahraničních historiků na badatelském poli, které patří v
rámci české historiografie k nejdynamičtěji se rozvíjejícím. Práce
profesionálních historiků má právě v oblasti zkoumání sociálních
dějin měst a jejich elit tradičně značný ohlas i v široké
veřejnosti, jejíž zájem chce tato publikace cíleně podpořit.
Školeným i laickým zájemcům o sociální dějiny měst nabízí sborník
řadu podnětných informací a metodických návodů a významně zpřesňuje
dosavadní interpretace společenského vývoje městského obyvatelstva
českých zemích v 19. a 20. století.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...