O vegetarismu

Salomon z Friedbergu byl jedním z prvních propagátorů vegetariánství a bojovníků za práva zvířat a proti vivisekci v Českých zemích. Tento zajímavý historický text, který vznikl před více než stodvaceti lety, ukazuje současnému čtenáři, že život bez masa není módním výstřelkem posledních let, ale že zde má dlouhou tradici. Z Friedbergovy knihy je také zřejmé, že vegetariáni jsou ve svých názorech stále konzistentní a jejich argumenty neztratily po tolika letech na aktuálnosti. Původní brožura Mírohorského dnes není již k sehnání, proto přijde nové vydání jistě vhod nejenom vegetariánům. Je doplněno informacemi o životě autora – svobodného pána z Friedbergu a také o několik fotografií. Následující úryvek je ukázkou z knihy O vegetarismu, vydané v Praze v roce 1884. Autorem této brožury o vegetariánství je Emanuel svobodný pán Salomon z Friedbergu – Mírohorský (1829 – 1908). Salomon z Friedbergu byl jedním z prvních propagátorů vegetariánství (již od roku 1860!) a bojovník proti vivisekci. Česká vegetariánská společnost je ráda, že může přinést tento zajímavý dokument současnému čtenáři. Který tak může vidět, že vegetariánství není nějakým výstřelkem posledních let, ale že zde má dlouhou tradici, na kterou můžeme navazovat. Z Friedbergovy knihy je také zřejmé, že vegetariáni jsou ve svých názorech stále konzistentní a že jejich argumenty neztratily ani po tolika letech na aktuálnosti. Budeme se snažit knihu vydat v co nejbližší době. ***** Časem nebude již člověka, který by dosti byl krvelačným a bezcitným, aby usmrtil ubohé zvíře, neškodné, nevinné, pracovné, důvěrné, nuže a pak přestane masožroutství samo sebou. A oné krásné době, třebas ještě daleké, onomu věku skutečně zlatému, onomu vrcholu vzdělanosti a mravnosti lidské, kdy s vražděním zvěře nevinné zmizí i vraždění lidí, volám nadšeně: Na zdar!! Námitky proti vegetarismu činěné bývají následovné: - Maso jídali a jedí všickni lidé, jest to tudíž zvyk ode pradávna posvěcený, uzákoněný. Tu protidůkaz velmi snadný. Prvně maso všickni lidé nejedí, naopak jen menšina lidstva, jak výše bylo líčeno; druze dávnověkosť zvyku ukazuje více než na dobrotu na jakýsi tradicionální šlendrián, jejž přijímá každé pokolení od předešlého, ve valné většině ani nepřemýšlejíc, je-li co prospěšné aneb škodné; třetě nejšlechetnější, nejvznešenější myšlénky nacházívají dlouhý, mnohdy několik staletí trvající odpor, až skvěle zvítězí vznešenost\' neb do očí bijící praktičnost. Geniální desetinné dělení měr a vah na př. potřebovalo z Paříže do Vídně přes 80 let, ale konečně přec neodolali ani nejzarytější konservativci. - Maso tvoří zase maso, a tudíž jedině dává sílu. Tu si páni masojedi nutně odpírají, neb kdyby to bylo pravdou, musilo by býti pro posilnění maso zvířat dravých mnohem lepší, hodnější než maso býložravců, a tudíž by člověk důsledně měl jísti s oblibou větší maso dravců než jiné, čehož ale nikterak nečiní, nýbrž dává přednost masu z trávy utvořenému, ba jí je takřka výhradně, neb všežrouti, prase a kachna nebývají pokrmem denním. Nejzuřivější masojed připustí, že maso dravců je ošklivé, odporné, mnohem rychleji hnije a ohromně hůře zapáchá než maso travožravců. Maso tudíž prý by dávalo sílu, rostliny ne! Což pak mají snad málo síly býložravci, hovězí dobytek, kůň, lesní zvěř vysoká, nosorožec, hroch, slon? Naopak mají síly ohromné, a co nejvíce váží v životě všedním, praktickém, síly stálé, vytrvalé, blahodatné mnohem více než dravci, kteří ovšem se vzpruží na jednotlivé skoky úžasně dlouhé, jimiž uchvátí ubohé zvíře za potravu jim sloužící, silou drápů a zubů je skolí a rozsápají, pak ale dny i týdny leží beze hnutí a spí, až opět hlad a krvežíznivosť je pudí za oběťmi novými. Což kůň nenese celý den těžkého ozbrojence, netáhne hřmotná děla p