Nacistické zlato

Válka je nákladná záležitost a v roce 1939 bylo Německo téměř na mizině, protože se jeho ekonomika přehřívala a mířila k prudké inflaci. Hitler potřeboval tvrdou cizí měnu na zaplacení své válečné mašinérie a jediný způsob, jak ji získat, byl prodej zlata, které uloupil z národních bank Rakouska, Československa a všech zemí, které byly okupovány po září 1939. Dalším zdrojem byla krádež osobního zlata, zejména od Židů, které pocházelo i z koncentračních táborů. Žádná neutrální země by nepřijala říšské marky, takže zlato muselo být propíráno přes švýcarské banky. Příběh švýcarské spolu-účasti na německých válečných zločinech je stále předmětem sporů a soudních řízení. Objevují se také otázky, jakou roli hrají jiné země, zejména Portugalsko, při praní ukradeného zlata pro nacisty. Jednání Vatikánu s Hitlerem bylo často vnímáno jako nejednoznačné a tato kniha zkoumá roli Svatého stolce při pomoci dopravovat nacistické zlato do Jižní Ameriky a jak mohlo být použito k znovuvytvoření Německé říše. Po válce byla zřízena komise, která měla získat co nejvíce zlata a vrátit ho těm, kterým bylo ukradeno. To samozřejmě provázely obrovské problémy, zejména pokud jde o zlato uloupené obětem holocaustu. Velké množství zlata a dalších pokladů bylo ukryto v dole v Merkers v Durynsku, který byl nalezen americkou 3. armádou v roce 1945, ale další zlato zůstává nezjištěno a stále probíhají pokusy odhalit předpokládané skryté úkryty, nejnověji v Polsku. Pátrání po nacistickém zlatu probíhá až do dnešních dní a občas je i úspěšné, jako byl například nález v květnu 2022 v Polsku. Místa ukrytí a likvidace zbývajícího ukradeného zlata vedly k mno-ha vyšetřováním a nesčetným konspiračním teoriím. Autor analyzuje a odhaluje záhady provázející pátrání po ztracených milionech.