Glienický most v Berlíně mimo jiné proslul tím, že na něm došlo dne
10. 2. 1986 k poslední výměně zajatců v době studené války mezi
dvěma tehdy rozdělenými politickými tábory. Na jedné straně to byl
Anatolij Borisovič Šaranský a Jaroslav Javorský, věznění oba v
tehdejší komunistické zóně, kteří byli na mostě vyměněni za skupinu
agentů STB a KGB, mezi nimiž byli i manželé Köcherovi, věznění v
USA. Most si získal přezdívku Most špionů, protože na něm docházelo
již dříve k podobným výměnám. Proslavil jej zvláště stejnojmenný
Spielbergův film s Tomem Hanksem. Jaroslav Javorský se rozhodl
otevřeně a pravdivě vypsat celé své životní zkušenosti o svém mládí
v komunistické zemi, kdy se stal nedobrovolně sluhou vojenské
kontrarozvědky, i o jeho žalářování a podmínkách ve Valdické
věznici. Tam byl vojenským soudem po 17 měsících vazby odsouzen ke
13 letům vězení jako údajný špion za to, že pomáhal své milé s
útěkem na západ, a sám před tím do NSR emigroval. Autenticky rovněž
líčí pozadí jednání politiků západního světa na nejvyšší úrovni,
kteří se zasadili o jeho zařazení do této výměny na Mostě špionů.
Zvláště popis života ve valdickém vězení je propojením thrilleru s
literaturou faktu v neuvěřitelně napínavém svědectví o hrůzných
skutečnostech tehdejší doby. Věcně, detailně a uvěřitelně vypráví
autor o způsobu přežití ve vězeňském pekle. Pavel Rímský podtrhl
svou intepretací věrohodnost a pravdivost zpovědi nespravedlivě
odsouzeného Jaroslava Javorského.
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...