Mor, který přišel ve 40. letech 14. století, předznamenal dlouhé
období periodicky se vracejících smrtících epidemií. Nebezpečí se
nevyhýbalo nikomu, „černá smrt“ pravidelně postihovala bohatá
obchodní centra v Itálii stejně jako spoře zalidněné regiony
Skandinávie. Teprve na počátku 18. století nemoc z Evropy zmizela
stejně záhadně, jako se o čtyři století dříve objevila. Morová
nákaza byla nejen zdrojem paniky, drastických sanitárních opatření
či morálního sebezpytování, ale představovala i složitý lékařský
problém. Od vrcholného středověku do období osvícenství vzniklo na
toto téma nesčetně traktátů. Tato publikace se zabývá postupnými
proměnami názorů na mor mezi lékaři raného novověku v několika
oblastech. Předně se věnuje vývoji dobové lékařské literatury,
zkoumá vliv modernity či naopak tradice a způsob, jímž spolu různí
autoři vedli učené spory. V následující části na základě výběru
pramenů z řady oblastí Evropy sleduje hlavní teorie o původu moru
včetně představ o zkažení vzduchu, názorů na nakažlivost nemoci či
nauky o moru přenášeném lidskými smysly. Dále popisuje, co
doporučovali renesanční a barokní lékaři svým klientům, kteří se
chtěli chránit před nákazou. Šlo o široké spektrum preventivních
opatření počínaje karanténou či útěkem z nakažené oblasti přes
dodržování vhodné diety až po užívání různých druhů amuletů.
Poslední část knihy popisuje raně novověkou léčbu morem nakažených
pacientů, a to jak podáváním léků či tzv. „chirurgickými“ metodami
(pouštěním krve či otvíráním morových bubonů).
Rímska ríša sa na vrchole svojho rozmachu dostávala do čoraz
búrlivejších pomerov, keď bola napádaná rôznymi kmeňmi spoza
vonkajších hraníc ríše a zároveň v jej vnútri vznikali rozpory
medzi samotnými Rimanmi. Marcus Aurelius sa stal cisárom práve v
takýchto pohnutých časoch. Väčšiu časť svojej vlády bol nútený
prežiť medzi vojskom v odľahlých častiach ríše v bojoch za
zachovanie jej celistvosti a v snahe usporiadať pomery po často
vznikajúcich rozbrojoch. Životné skúsenosti počas mnohých takto
prežitých rokov mu umožnili, aby si v neskoršom čase svojho života
vytvoril ucelený pohľad na ľudské bytie a strasti s ním spojené. Je
známy ako cisár, ktorý sa výrazne zaujímal o filozofiu, o poznanie
ľudskej duše, pričom bol silným zástancom stoicizmu. Marca Aurelia
preslávila jednak jeho výnimočná schopnosť udržiavať i počas
problematických pomerov celistvosť ríše a riešiť zložité problémy,
a tiež jeho filozofické dielo Myšlienky k sebe samému. Dielo
napísal v posledných rokoch svojho života a začal ho písať na území
Kvádov pri Hrone, teda na území dnešného Slovenska. V Myšlienkach
zhŕňa svoje životné skúsenosti a s umiernenosťou sa ponára do úvah
o podstate sveta a o jeho princípoch. Okrem vlastných názorov
uvádza i množstvo myšlienok iných autorov, čo svedčí o jeho
mimoriadne vysokej vzdelanosti. Myšlienky Marca Aurelia sú veľmi
pôsobivé a je z nich zrejmé, že ich autor bol znamenitý muž, ktorý
sa obdivuhodným spôsobom dokázal zamýšľať nad ľudskou existenciou.
Publikáciu dopĺňa úvodná štúdia Miloslava Okála Život a dielo Marca
Aurelia.
Stále hľadáte nejaké knihy on-line a už Vás nebaví prechádzať všetky e-shopy?
Nájdite všetky knihy, ktoré si chcete kúpiť. Pridajte si ich do košíka a nechajte nás, aby sme porovnali ceny a dostupnosť e-shopov s knihami a zobrazili Vám tie najvýhodnejšie ponuky!
Potom už stačí len prejsť do vybraného e-shopu a knihy si objednať...